Před 146 lety dorazila na Havaj loď, která přepravovala přistěhovalce z malého portugalského ostrova Madeira. Tři truhláři, kteří se vydali na cestu - Augusto Dias, Jose do Espirito Santo a Manuel Nunes - vše změnili vytvořením ukulele.

23. 8. 1879 loď Ravenscrag s portugalskými přistěhovalci z ostrova Madeira po dlouhých čtyřech měsících cesty nakonec přistála v Honolulu na Havaji.

Na oslavu jejich příjezdu si João Fernandes půjčil od přítele braguinhu, seskočil z lodi na molo a začal nadšeně hrát lidové písně z jeho rodné země. Havajané, kteří se přišli podívat do přístavu, byli velmi překvapeni rychlostí prstů hudebníka na hmatníku nástroje. Nazvali nástroj `u kulele, tedy v překladu "bleší skákání". Později tři z Portugalců upravili braguinhu a začali s výrobou nového nástroje.

Tak zní jedna z více legend o zrození hudebního nástroje a jeho názvu - ukulele.

Augusto Dias, Jose do Espirito Santo a Manuel Nunes ...

Spolu s Manuelem Nunesem byli Jose do Espirito Santo a Augusto Dias úplně prvními tvůrci ukulele. Dias je však první výrobce ukulele na Havaji, o kterém existuje záznam. V adresáři Honolulu z roku 1884 je uveden Augusto Dias, výrobce kytar a nábytku, který žije a pracuje v čínské čtvrti na ulici 11 King Street. Kromě svých dovedností při stavbě krásných nástrojů byl Dias talentovaným hráčem ukulele. A byl i mezi těmi, kdo bavili krále Davida Kalakaua v královském bungalovu v paláci Iolani.

V ukulele jsou zkombinovány prvky z cavaquinho z Portugalska a braguinhy a rajão z Madeiry.

Cavaquinho (jinak také machimbo, machim, marchete, machete) vypadá jako malá kytara se čtyřmi strunami. Jeho staré ladění bylo DAHE. Portugalští námořníci na svých cestách v 15. a 16. století šířili cavaquinhos k jiným kulturám. Ovlivnili tím na Maderiře braguinhu, brazilské cavaquinho a tedy později nepřímo i ukulele na Havaji.

Rajao pocházející z Madeiry má 5 strun a jeho ladění DGCEA se stalo základem ladění dnešní ukulele.

Havajské (sopránové) ukulele má 4 struny stejně jako braguinha, ale je naladěno GCEA (C - ladění). Tedy bez jedné struny stejně jako rajão.

Na výšiny slávy se snad poprvé ukulele dostalo hlavně díky výstavě v roce 1915 v San Francisku. Byla to Panamsko – Pacifická mezinárodní expozice na oslavu dokončení Panamského průplavu, kde  s velkým úspěchem ukulele prezentovali hudebníci v havajském pavilonu. Tím nastal obrovský boom ukulele ve Spojených státech na počátku 20. století.

A jak šel čas, vyvíjela se různá ladění ukulele  - D, G, Es, F,... A i různé modifikace tohoto hudebního nástroje - soprán, sopranino, koncertní, tenorové, šestistrunné, osmistrunné, tahitské, guitalele, banjolele všech možných velikostí, poloakustické a elektrické ukulele...

Ještě jsem na něco zapoměl? A jaký asi bude další vývoj ukulele v dějinách?

Z pohledu jiných hudebních nástrojů, je to dítě - teprve stoleté.

A jak už jsem někde psal - na ukulele se dá hrát skoro všechno, je levné,

přenosné, skladné, má příjemný zvuk, je sólovým i orchestrálním nástrojem a...a vejde se snadno do kamen!

V současnosti právě u nás probíhá velká renesance popularity ukulele. Už se těším letos na již 13. Czech Ukulele festival 2019 v Úněticích!

Ale musíme si uvědomit jedno: 

^{Zdroj:
můj blog https://otakarvagner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=474786
Zdroj: https://blog.idnes.cz/otakarvagner/udalost-ktera-otrasla-havaji.Bg19080880
Další prameny:  Wikipedia a The Ukulele Hall of Fame Museum,
foto - http://www.atlasofpluckedinstruments.com}