Při světle voskovic

jeví se mi svět lepším

a tak to já mám se vším.

Ten pramen vlasů a bledá líc

na tvojí kresbě cizích krasavic

kreslených perem na pergamenu

nekreslíš mě, kreslíš jinou ženu.

Chtěla jsem všechno a nemám nic

 
Není to dlouho, já měla jsem víc

proč nejsi se mnou, marně řeším

na tvoji kresbu zbytečně se těším.

Při matném světle voskovic

nemá už život valnou cenu

nelíbáš mě, líbáš jinou ženu.

Chtěla jsem všechno a nemám nic

 
Stačila malá lež nic víc

teď smutně hlavu věším

květina bez vody a ty sis nevšim.

To matné světlo voskovic

v kapse mám prošlou měnu

nemiluješ mě, miluješ jinou ženu.

Chtěla jsem všechno a nemám nic

 
Jen v pouhém světle voskovic

jeví se mi svět lepším

bez lásky utíkám před vším.

Chtěla jsem všechno a nemám nic

Villonská balada.

Tato forma balady užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového), refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání.

Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén).

Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén). To jsem použila já.

Povinná slova: svět pramen květina lež kresba