Na filmové přehlídce České vize uspěl film o dědovi a také i náš film Život s gamblerem
Nejsem zrovna fanda stříbrného plátna, zasekla jsem se u klasiky typu Ďáblova past a také u francouzských komedií. Když měl ale film, ve kterém ztvárňuji ústřední roli, svou premiéru 12. dubna na přehlídce České vize v Červeném Kostelci, nemohla jsem si tu příležitost nechat ujít.
A hned na začátku mohu prozradit, že jsme si s režisérem Pjeerem van Eckem domů odvezli nečekaně i cenu.
Zatímco Pjeer stihl dokonce náš film Život s gamblerem shlédnout na velké projekční ploše kina Luník a zaznamenal i bezprostřední reakce, já jsem bohužel přijela až na třetí promítací blok, který mě v žádném případě nenudil. Šlo totiž o směs dokumentárních a zároveň hraných kusů s neméně různorodými náměty.
Už první dílo Tábor o srazu vedoucích mě zaujalo volbou tématu, protože s touto činností mám bohaté zkušenosti. Začalo to slibně, ale o to méně slibněji skončilo. Je to však daň za rozmanitost a za skutečnost, že se jedná o amatérské a nezávislé filmy. Divák sleduje svět pohledem nadšenců, kteří místo vysedávání v hospodě něco tvoří.
Ze všech sedmi shlédnutých kusů bych určitě vypíchla tragikomický snímek O díře v silnici zaznamenávající všední život svérázného důchodce, kdy u jeho domu ve vozovce dlí roky neopravený kráter. Hlavním tahounem dílka je samozřejmě skvělý autentický hlavní představitel, jehož si umím představit v celovečeráku nějakého slavného režiséra.
Také další film Filipův děda, o němž jsem pak dost přemýšlela, se točil kolem osobnosti seniora. Šlo o studentský experiment, kdy měl Jiří Lábus svým blízkým připomenout jejich svérázného rodiče a prarodiče. Uvažovala jsem jednak nad tím, jak se jim podařilo pana Lábuse k něčemu takovému přesvědčit a rovněž o tom, jestli to mělo vlastně přesah i dál než k oněm příbuzným. Citelně jsem totiž postrádala tu část, která by více představila osobnost Eugena Lišky jako spisovatele a dramatika.
Samozřejmě po projekci na tvůrce čekalo grilování, tedy připomínky porotců a také otázky, které asi nebyly vždycky příjemné. Ostatně porotu tvořenou profesorem FAMU Rudolfem Adlerem, filmařem Markem Dobešem a zástupkyní České televize Janou Strýčkovou nejvíc zaujal film Výlet-táta-Anežka, jenž ve mně nic zásadního nevyvolal. Bohužel. Na tom jsem si opět uvědomila subjektivnost každého uměleckého hodnocení.
Následné diskuse se zmíněným Markem Dobešem o nezávislém filmu jsem se nezúčastnila, protože jsem upřímně nezvládla ukázky z jeho snímku Choking Hazard. Já se krvi na plátně obecně bojím a vyhýbám.
Po malé pauze pak proběhlo všemi očekávané udělování cen. Když jsem stála s Pjeerem na pódiu a přebírala třetí místo, nemohla jsem tomu uvěřit. Uplynulých osm let jsem se příliš radovat nedokázala, ale teď jsem si tu radost prožila.
A ty pocity ve mně doznívaly ještě při následném rautu, kdy mi hlavou běželo, co jsem za ty roky zkusila, co všechno jsem musela vnitřně překonat a upřímně řečeno, chtělo se mi brečet. Byl to pro mě moment, na který asi dlouho nezapomenu. Zároveň jsem si plně uvědomila, že dokončení dokumentu Život s gamblerem mělo opravdu smysl, vždyť na internetu ho vidělo už téměř 28 000 diváků a krajský školský koordinátor primární prevence v Olomouckém kraji ho doporučuje do škol. Co víc si jako tvůrci můžeme přát?
Tím bych mohla skončit, nicméně závěrem pro mě neobvyklého a inspirativního dne se stalo promítání nezávislého filmu Ďáblova sbírka Marka Dobeše. Když jsem poslouchala, co tomu natáčení obětoval. Říkala jsem si, to je přesně to, co nám dnes chybí, opravdové nadšení z tvorby, opravdové zapálení, které jsem naposledy zaznamenala na literárních sedáncích koncem devadesátých let v Praze, kdy jsme se mohli ještě nazývat mladými autory.
Musím říct, že právě Dobešovy komentáře ke vzniku jeho opus magnum, mě přiměly přemýšlet nad tím, k jaké šedivé průměrnosti se naše společnost posunula. Zároveň jsem si o to víc cenila výzvy profesora Adlera, aby se nezávislí filmaři nebáli otevírat témata a experimentální postupy, které na té oficiální distribuční scéně chybí. A tento vzkaz se vlastně do nějaké míry převtělil do toho, co divákům ukázal Marek Dobeš, jenž kvůli snu o vlastním filmu skončil v podstatě zpátky v dětském pokojíčku.
Trochu mě rozladilo, že ve městě, kde po svatbě žila Božena Němcová a které podle mého názoru má zajímavou kulturní tradici, si diváci do kina nenašli více cestu. Ovšem dobře vím, jak nevyzpytatelný dokáže být tento region. Přesto jsem tam při představování své knihy Lásky Boženy Němcové měla plno. Totéž bych přála i Markovi Dobešovi. Tak snad příště.
Pošlete odkaz na tento článek
Ukázkový úvodní text článku
Jak žít, když je chlapům 70+, tělo je zrazuje a zůstanou sami? Má…
Také už jste několikrát viděli téměř vše, co dávají v …
Kniha Anthonyho Doerra Jsou světla, která nevidíme mě…
Smrt obchodního cestujícího. Proč je už v názvu divadelní hry…
Píši Vám Karino, a nevím, zda jste živa, tak k Vám pro…
Některá díla nás vrátí do období, kdy bychom sice žít nechtěli,…
Ve třiadevadesáti letech zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk,…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
„Nešla bys se mnou na koncert?“ ozvala se po krátkem pozdravení…
Dne 4. února jsme si připomněli 205 let od narození spisovatelky…
Proč je třeba krotit ženu? Komu to prospěje? Děje se to ještě dnes…
„Na vařený nudli,“ říkávala moje krásná a svérázná teta, když si…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Stojím na zastávce autobusu, je všední pracovní odpoledne, lidí…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá.…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Kdykoliv v nějakém městě objevím stolpersteine, neboli…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Od té doby, co vyšla kniha Život s gamblerem a vznikl stejnojmenný…
Před několika dny byl na i60 vydán článek o věkové…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou…
Ukázkový úvodní text článku
Přiznám se, že mě iritují články rádobyhodnotící chování…
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %