Znovu je tu Advent, tak jako loni a před staletími. Měl by být čistý, plný pokory i dobročinnosti. Letošní první prosincová adventní neděle připadá na 1. prosinec.

Včera jsem přišla z večerní procházky naším městem a viděla už některé rodinné domky nádherně a bohatě osvětlené, tak jako i několik oken v bytech zářilo vkusnou vánoční výzdobou. Ano, už i v některých městech jsou rozsvícené vánoční stromy - v našem městě se rozsvítil 29. listopadu.

A já čím jsem starší, tak právě v tomto období stále raději vyhledávám klidná místa v přírodě než na hlučných náměstích. A také chodím víc mezi svoje známé do Domova důchodců, obvykle s nějakým ovocem nebo menším dárkem. Ráda si s nimi popovídám a zavzpomínám - ale když jdu odtud tak většinu cesty propláči. Znala jsem je dřív jako velmi pracovité, aktivní a pochopitelně zdravé. Oni netrpí v žádném případě nedostatkem, spíš mnozí citovou prázdnotou.

V týdnu jsem zaslechla úvahu jedné psycholožky. Ve své hezké promluvě mimo jiné říkala, že se moc diví těm, kteří třeba jedou třikrát za rok na nějakou dražší exotickou dovolenou. Copak nevidí, kolik je kolem nás potřebných lidí?

Před mnoha roky jsem se dostala do několika ústavů s postiženými dětmi, a to ve třech okresech. Měla jsem pro ně nějaké dárky i finanční a měla možnost si s nimi tak jako s jejich "tetami" popovídat...

Ano, jako každému jinému i mě osud nadělil rány, kterých bylo skutečně nespočetně. Ale měla jsem i šťastné chvíle ve srovnání s osudy těchto dětí, které jsem viděla a blíž poznala. A musím přiznat, že mne nečiní šťastnou mít majetek, ale schopnost obdarovávat - dobře vím, že takových je mezi námi skutečně víc.

Když jsem byla poprvé ve svých 70ti letech s nejstarší vnučkou v Egyptě, tak mne tam nejvíc zaujala tajemná rodina beduínů. Viděli jsme, jak žijí kus dál v chatrči mimo civilizaci (náš rezort). Na přikrývce měli rozloženy různé rukodělné drobné výrobky, ale nežebrali. Mluvili jsme se s nimi, hlavně s menší dívenkou, rukama i špatnou angličtinou. Celá rodina nám byla velmi vděčná, že jsme si od nich něco vybrali a finančně je podpořili.

Jednou jsem přečetla několik vět, které jsem si opsala a dnes bych je velmi ráda zveřejnila:

Kdy je vlastně ten skutečný adventní čas?
"Když se setkáš s člověkem, kterému je třeba pomoci a ty to uděláš ..."
"Když začneš sloužit tomu, kdo nikoho nemá, komu selhává hlas a nemá už sílu ..."
"Když vychováváš děti ke skromnosti, abyste mohli pomoct tomu, kdo je v nouzi ..."

Přeji vám všem ze srdce skromný, klidný a pohodový adventní čas    ♥  ♥ ♥