Nastala nějaká příležitost k oslavě a sešlo se u nás více hostů. Jako domácí jsem se jich ujal a plnil povinnosti hostitele. K pivním láhvím chladících se ve vodě přidal několik láhví s nealko pivem, preventivně, neboť ženy tak požadovaly a nikoliv pro sebe. Byl to lstivý a promyšlený úskok k oklamání hosta, který pivo rád konzumoval, ale málo snesl. Nálepky se odlepily, nic nepoznal, ale později konstatoval, že my tu máme hodně špatné, ale fakt mizerné pivo.

Často jsem pro něco odbíhal a zase se vracel k hostům. Žena ještě v kuchyni vylepšovala a doplňovala pohoštění a já cestou kolem ni se zmocnil přebývajícího kolečka salámu. Ona periferním viděním něco zahlédla, okřikla mě „nekraď“ a poté se ohnala utěrkou, jako že mě trestá. Incident nikomu nepřipadl pozoruhodný. Je logické, že mlsný chlap neodolá, když uvidí a může.

Hosté se bavili, až na malou dívenku zastupující následnou generaci potomků. Nečekaně ztratila řeč a ačkoliv středem pozornosti byla, nějak zatuhla a tvářila se vážně. Povšimli si této změny ti nejblíže sedící a projevili obavy z nastalé změny. Následovaly různé aktivační výzvy a otázky. Odpovídala neochotně a zdrženlivě, až došlo na otázku, koho má ráda. Tak vyjmenovala všechny přítomné, jen vynechala tetu. Tetu nemáš ráda? Zeptal se kdosi. Mlčela a klopila oči. "Nemám", přiznala se. A proč nemáš tetu ráda? Zdráhala se odpovědět a až po další výzvě rozhořčeně prohlásila: „Protože teta bije strejdu!“

A bylo to. Sama s fyzickými tresty zkušenost neměla, nebylo zapotřebí takto trestat. Její otec měl vysokou autoritu, dokonce i u cizích dětí. Zamračil se, promluvil a i raubíři se zklidnili. Mávnutí utěrkou si tedy vysvětlila po svém, že právě toto je bití, a to se rozhodně nemá dělat.