Miluješ-li ticho, samotu,
žiješ- li na okraji hor a lesů,
snáze zachytíš rytmus života,
tlukot svého srdce,
mlčení země, její probouzení.
Miluješ-li ticho, samotu
a vyjdeš-li do luk, do polí,
zjistiš, že mlčení země nebolí,
naopak, pohladí duši,
opije krásou, barvami,
zmámí tvou hlavu,
zažene úzkost, obavy.
Miluješ-li ticho, samotu,
mlčení země, zůstaneš.
Nebude ti chybět zvuk
dálnice, tisíce světel, lidi,
hlučný ulice...
Nad hlavou modrý nebe,
večer tisíce hvězd,
mlčení země, ráno pak,
probouzení a hory na dosah.

Aďka, Irence z pod Beskyd