Hrad Pecka respektive částečná zŕícenina hradu leží ve východních Čechách zhruba mezi městy Lázně Bělohrad a Nová Paka. Původně gotický hrad stával nad městečkem stejného jména již ve 13. století. Postupem let se strohý hrad měnil a rozrostl až do podoby velkolepého renesančniho sídla se čtyřmi obytnými paláci. Za ta léta se samozřejmě vystřídala na hradě řada vlastníků, ale nejvýznamnějším majitelem Pecky byl na začátku 17. století renesanční šlechtic, hudební skladatel, cestovatel a politik Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Právě ten se nejvíce zasloužil o konečnou úpravu interiérů  zámku. V roce 1621 byl Kryštof Harant na Pecce zajat vojenským oddílem vedeným Albrechtem z Valdštejna a odvezen do Prahy. Zde byl obviněn z obléhání Vídně a poté popraven na Staroměstském náměstí. Pecka poté padla do rukou Albrechta z Valdštejna, který ji však za pár let daroval kartuziánskému řádu. Ti používali Pecku pouze jako letní sídlo, a tak hrad postupně chátral. 

Příchod k hradu Pecka, vlevo Harantovský palác

V roce 1830 došlo v stejnojmenném městě pod hradem k velkému požáru, a ten se přenesl i na samotný hrad. Zkázu hradu dokonali v 19. století obyvatelé podhradí, kteří používali kámen a zdivo z hradu pro stavbu svých domků. V roce 1921 získala ruiny hradu do vlastnictví obec Pecka. Obyvatelé města se vzepřeli rozhodnutí tehdejšího památkového úřadu, aby si hrad zachoval ráz zříceniny. Podařilo se jim částečně opravit západní Harantovský palác. Jako turistický objekt však začal hrad sloužit až od roku 1968.

Vstup do hradu

Na hradě Pecka jsou dnes nabízeny dva prohlídkové okruhy. Na prvním tzv. historickém okruhu se dozvíte o životě Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, o historii hradu i o historii méstečka pod hradem. A na závěr se podíváte do černé kuchyně. Druhý prohlídkový okruh byl zpřístupněn až v roce 2012 a probíhá v rozsáhlém sklepení hradu. Základem pro jeho vytvoření byly dobové dokumenty a zejména soupis Harantova majetku. Najdete tu ukázky zásobování zámku, uskladňování potravin, přípravy jídla, stravování i tehdejší hygieny.  Můžete si prohlédnout i mučírnu. Já jsem tentokrát na žádné z tras nebyla, bylo pozdní odpoledne a prohlídky už skončily.

Na Vyhlídce 

V době naší návštěvy právě skončila na Pecce slavnost spojená s ukončením turistické sezóny. Proto se tu potulovala i jedna osoba v dobovém kostýmu.

Nový zvon

Jeden z rohů bývalého nádvoří hradu.

Ze zachovalých ochozů hradu a vyhlídky je při příznivém počasí překrásný výhled do kraje. Můžete vidět celý centrální masiv Krkonoš s Černou, Studniční a Luční horou, Kozími hřbety a Sněžkou uprostřed, ale i vrchy Zvičinu, Kumburk, Bradlec  Tábor. V letních měsících se na hradě či v podhradí koná  řada zajímavých akcí, například šermířská, divadelní či hudební vystoupení. 

Podzimní výhled z Pecky

Vyplatí se věnovat pozornost i samotnému městečku Pecka, které leží přímo pod hradem. Na náměstí najdete vyhlášenou cukrárnu, kde se můžete posilnit či odměnit. Možná vaši pozornost upoutá i nově restaurovaný morový sloup a kašna uprostřed náměstí.  Morový sloup je obklopen dokonce osmi sochami svatých, z jejich indicií se můžete pokusit uhádnout o které svaté jde.

Renovovaný morový sloup v městečku Pecka

Cestou z Pecky směrem na Horka u Staré Paky nedaleko obce Borovnice stojí funkční replika větrného mlýna německého typu. V okolí Borovnice kdysi stávalo až pět větrných mlýnů, jeden z nich tzv. Haklův mlýn fungoval dokonce ještě krátce po 2. světové válce. Jeho majitel však byl v roce 1946 ze Sudet odsunut, mlýn chátral a nakonec skončil ve skanzenu v Kouřimi. Obyvatelé Borovnice se řadu let snažili o návrat mlýna. Nakonec  v roce 2004 vzniklo Sdružení větrák Borovnice, které si dalo za cíl mlýn v Borovnici obnovit. Trvalo to dlouho, ale podařilo se to. V roce 2018 začala vlastní stavba repliky mlýna ve spolupráci obce, Sdružení větrák, řady řemeslníků, nékterých stŕedních škol i za podpory Královehradeckého kraje. Replika větrného mlýna je pro veřejnost otevŕena od roku 2022. 

Replika větrného mlýna v Borovnici. Fotografie mlýna v celé své kráse se bohužel nepodařilo, bylo nízké, ostré podzimní slunce.

Replika mlýna nestojí na místě původního mlýna, ale asi o dva kilometry dále v tzv. Třešňovce, kde je lépe přístupná pro návštěvníky. Jde o plně funkční repliku, tělo objektu se natáčí podle směru vétru a mlýn je vybaven funkční mlynářskou technologií. Většina součástí je nová, jen malá část prvků pochází ze starších mlýnů. Mlýn je vysoký 11 metrů, vrtule má v průměru téměř 16 metrů.  V objektu jsou dvě nevelké místnosti, které jsou plné ozubených kol, převodů, hřídelí a násypek. Nechybí ani kapsový výtah nebo šalanda, kde pobýval a také pracoval mlynář. Do prvního patra 11,2 metru vysoké dřevostavby s půdorysem 5,6 krát 5,3 metru vede dřevěné schodiště. Po pravé straně zaujme moučnice – rozměrná truhla na semleté zrno. Ze spleti rozvodů, převodů a hřídelí ve středu místnosti je na první pohled patrná složitost technologie. Ukázkou řemeslnického umu jsou dvě dřevěná ozubená kola, která jsou do sebe zaklesnutá, aby přenášela sílu mlýnského kamene. V prvním patře je dobře vidět vrchní část pět metrů vysokého čepu z dubového dřeva, kterému se v mlynářské terminologii říká tatík. Na něm celý mlýn sedí a otáčí se. Stavaři ho společně s dvě tuny vážícím základovým trámovím instalovali jako úplně první komponentu. Na tatíkovi je položen obří trám ve tvaru kvádru s délkou strany 40 centimetrů – matka.

Vnitřní vybavení mlýna

Nahoru i dolů pěkně po schodech nebo žebřících

Jedno z mlýnských kol

Pytle ve mlýně nemohou chybět!

Protože jsem k replice mlýna dorazila krátce před zavírací dobou a nebyli k dispozici žádní další zájemci o komentovanou prohlídku mlýna, prohlížela jsem si vnitřek mlýna sama. Samozŕejmě jsem v této oblasti absolutní laik, a tak jsem pouze zírala na výsledky perfektní práce řady ŕemeslníků a cítila kouzlo dýchající ze smysluplně použitého dŕeva. Jak by mohl takový mlýn fungovat, to jsem pouze matně tušila. Po návratu domů jsem si to dodatečně vyhledala na internetu a část informací jsem použíla i pro tento článek. 

Z místa, kde je replika  mlýna umístěna, je také krásný výhled do okolní krajiny. Ostatně replika slouží také jako rozhledna, malá kulatá okénka nabízejí pohled do všech stran. 

Zdroje informací: 

Replika větrného mlýna Borovnice
Oficiální stránky hradu Pecka