Stejně ale může tělo reagovat na domácí půdě, především v době veder. Jak se trablů se žaludkem a střevy vyvarovat a co nesmí chybět v žádné cestovní lékárničce?

Hygiena je základ

Průjmy, zvracení a zažívací potíže nejčastěji způsobují bakterie, které produkují toxiny. Na vině mohou být i viry nebo paraziti. Proto je důležité všude na dovolené dodržovat zásady hygieny. „Základem je důkladné mechanické mytí rukou mýdlem a vodou po použití toalety a před jídlem. Není vždy nutné používat dezinfekci, a pokud ano, tak jsou vhodné dezinfekční prostředky na bázi alkoholu,“ říká doc. Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti.

Pozor na to, co pijete a jíte

Právě voda z neznámých zdrojů může být příčinou toho, že se škodlivé mikroorganismy dostanou do vašeho zažívacího traktu. Je tedy lepší dávat přednost balené nebo převařené vodě a vyhnout se ledu v nápojích. Také potraviny mohou být zdrojem střevních infekcí. Z tohoto pohledu je rizikové především takzvané street food, tedy jídlo z pouličních stánků. Žaludeční problémy však způsobuje i konzumace syrových nebo nedostatečně tepelně upravených potravin. „Je dobré zvážit, zda ochutnat skutečně všechny exotické pokrmy, které se nám po cestě nabízejí. I pouhá konzumace neobvyklých potravin – byť nejsou infekční – totiž může vést k úporným průjmům,“ varuje doc. Tachecí. Podle něj je ve vedru a na cestách lepší jíst spíše lehce stravitelnou a dobře tepelně upravenou stravu.

Když už „to“ na nás přijde...

Různé formy zažívacích potíží se podle expertů objeví u 40–60 % cestovatelů, zvlášť pokud vyrazí do ekonomicky méně rozvinutých zemí. Dominuje mezi nimi tzv. cestovatelský průjem. „Dobrou zprávou je, že naprostá většina těchto obtíží spontánně odeznívá. Je ale třeba tlumit výraznější projevy jako úporné průjmy, zvracení, bolesti břicha a teploty, i kvůli riziku dehydratace,“ říká doc. Tachecí. Důležité je podle něj vědět, ve kterých případech je nutné vyhledat lékaře. „Vhodné je to především při obtížích trvajících déle než týden, při vysoké horečce nad 38,5 °C nebo při projevech dehydratace, jako jsou zmatenost, spavost, těžká únava, svalové křeče, malé množství moči. Jakmile se objeví krvavé průjmy, zesiluje bolest břicha a člověk není schopen jíst a pít, pak je pomoc lékaře nutná,“ radí gastroenterolog.

V lékárničce cestovatele by neměla chybět takzvaná adsorbencia, která na sebe umí navázat toxiny a viry, například aktivní uhlí nebo diosmectit. Ty můžete užívat u všech forem průjmů. „Opatrně a po nezbytně dlouhou dobu je možné podávat takzvaná antimotilika, tedy léky snižující pohyblivost střev. Naopak nevhodná jsou především u krvavých průjmů a vysokých teplot. Léky snižující sekreci tekutin lze podávat u vodnatých průjmů jako podpůrné léčivo. Oblíbená střevní dezinficiencia na bázi kloroxinu rozhodně nepatří k lékům první volby, jsou neúčinná na virové a některé bakteriální průjmy,“ vysvětluje doc. Tachecí. Při cestovatelských průjmech je podle něj klíčová dostatečná hydratace vodou nebo rehydratačním roztokem z lékárny. Ten si ostatně může každý doma připravit sám, stačí smíchat 8 čajových lžiček cukru, 1 lžičku kuchyňské soli a šťávu ze 2 pomerančů nebo 2 grapefruitů v litru převařené vody a následně pít 250–500 ml tohoto roztoku za hodinu, pro děti je dávka 125–250 ml.

Kinetóza neboli nemoc z pohybu

Nemusí to být však jen zažívací potíže způsobené špatnou hygienou nebo nevhodnou stravou. Potíže při cestování způsobuje i kinetóza neboli nevolnost při cestování, které se také říká nemoc z pohybu, letadlová či mořská nemoc. „Jádro cestovní nevolnosti tkví v tom, že mozek matou informace, které dostává o poloze těla. Neví proto, jak udržet rovnováhu, což nervovou soustavu podráždí. Udržování rovnováhy je totiž komplexní a náročný proces. Důležitou úlohu v něm sehrává náš zrak a rovnovážné ústrojí vnitřního ucha. Informace z nich pak mozek zpracuje a na jejich základě koordinuje rovnováhu těla. V dopravních prostředcích ale najednou naše oči a rovnovážné ústrojí začnou do mozku vysílat protichůdné signály. Zatímco v očích se krajina míhá okolo nebo se pohled naopak fixuje na displeji nebo řádcích knihy, tělo nečekaně pociťuje otřesy a kývání současně dvěma různými směry," vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka BENU lékáren.

Jak si s kinetózou poradit? Tady je několik doporučení:

- Vyberte si v dopravních prostředcích správné místo, nejlépe na předním sedadle v autě, ale i v autobuse jsou lepší sedadla v přední části,
- dívejte se na cestu, tedy dopředu, ne stranou,
- necestujte nalačno, ale ani ne s moc plným žaludkem,
- větrejte či dělejte si po cestě přestávky,
- zažívání uklidňuje zázvor, proto se mnoho lidí na cestu vybaví zázvorovými pastilkami nebo lízátky.

„Lidem, kteří trpí kinetózou, doporučujeme vhodné léky ze skupiny antiemetik. Tyto přípravky účinkují proti závrati a jako prevence cestovní nevolnosti a pocitu na zvracení. Podávají se asi hodinu před začátkem cesty. Dejte ovšem pozor při sedání za volant, protože tyto přípravky mohou mít negativní vliv na naši pozornost, tedy i na řízení," upozorňuje PharmDr. Ivana Lánová.