Vonící jaro vypouští květy,

aby ta země zas krásná byla.

Z těch holých stromů a smutných strání

by se zas trochu vymanila.

Ty holé větve a smutná země

zase se znovu bude smát.

Musíme ale k ní pustit jaro,

aby tu zemi mohlo hřát.

Budeme chodit a cítit květy

nenecháme si krásu brát.

Víme však že se období mění,

ale to jaro když v  srdci není,

tak kde tu radost budem brát?