Se zájmem čtu příspěvky ostatních na toto téma. Když jsem uvažovala, čím obohatit tento námět, rozhodla jsem se popsat svůj den narozeninový.

Dne 2.5. mi bylo 73 let. Je to už 14 let, které jsem strávila v důchodu. Po letech, kdy jsem vedla domácnost a chodila do práce, vykrmila své tři děti do dvoumetrové délky a sebe s manželem do nečekané šířky, jsem se na důchod docela těšila. Ale ani těch 14 let důchodu nebylo stejných, první čtyři léta jsem vydělávala nejmladšímu synovi na vysokou školu. Ani pak jsem nezahálela, ono je pořád co přešívat, uplést, upéci, zajet na návštěvu za dětmi a vnoučaty. Účastnila jsem se setkání naší církve, jezdila jsem i na pobyty s postiženými dětmi - ale přišla operace kolena a já měla pocit, že už nic nezvládám. Dokud se v mém životě neobjevila Jarmila.

Přistěhovala se do našeho města za synem, aby pohlídala vnoučata pokaždé, když nemohla do školky pro nemoc, a to je zatím docela často. Snadno jsme se domluvily, že poctivě navštívíme všechny vánoční koncerty, jarní autorské čtení, zajímavé přednášky a že budeme chodit na výlety. V místních lesích jsou turisticky značené cesty a Jarmily nadšený výkřik "šest kiláků, to dáme" v situaci, kdy už jsme čtyři kiláky měly v nohách, nás minulý měsíc donutil domů doťapat sice ještě za světla, ale zato z posledních sil. Jen co jsme se vzpamatovaly, zdolaly jsme dalších 10 kiláků, tentokrát cestou kolem Čertovy stěny.

Jarmila si přála vidět otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Rozhodla jsem se, že si ten výlet daruji k narozeninám. Sešly jsme se u autobusu a v Krumlově zdolaly jedno, druhé i všechna další nádvoří a po dalším stoupání jsme stanuly u Jízdárny. Přes naparáděný park francouzský jsme došly do anglického parku a zjistily, že otáčivé hlediště se opravuje. Obešly jsme jeden plůtek a směle kráčely probádat to otáčko. Přece se z takové dálky nepotáhnem zbytečně! Jenže náš výzkum přerušil muž mohutné postavy a zachmuřené tváře. Ptal se nás, co děláme na ohrazené stavbě. Jarmila se neomlouvala, ale zvídavě mu kladla nejrůznější otázky ohledně otáčka. Je paní učitelka v důchodu a má zkušenosti v jednání s lidmi. Byla jsem svědkem praktické ukázky. Zatímco já se cítila provinile a koukala zmizet, Jarmila svými dotazy muže očividně trochu uklidnila, ale pak už jsme stavbu ukázněně opustily. Konec konců, cíle bylo dosaženo a anglický park pokračoval za oplocenou částí ještě dál.

Na konci anglického parku je velký rybník s lekníny, lavičkami a jen pár návštěvníků si tam tou dobou  užívalo pohody. Ve srovnání s tím, jak jsme se na zámku prodíraly turisty všech nádrodností, to bylo velmi příjemné. V klidu jsme poseděly, posvačily a uvažovaly, kudy dál. Nakonec jsme jinou cestou sešly do města a měly ještě spoustu času do odjezdu autobusu.

Navrhla jsem ještě návštěvu Penny na okraji města. Můžeme tam počkat na autobus domů. Jarmila souhlasila, a tak si mohla prohlédnout další část Českého Krumlova. Výprava do Penny nám umožnila koupit potraviny levnější než u nás v Coopu a z takového zakončení mého narozeninového dne jsem měla také radost. Krásný slunný květnový den, procházka po Krumlově, nákup levných potravin na příští týden - co víc si přát? 

Večer mi dcera s celou její rodinou zazpívala do telefonu "Hodně štěstí, zdraví", zatímco doma pánská část mojí rodiny si na moje narozeniny nevzpomněla dodnes. Ale já jsem zvyklá. Přeji všem čtenářkám, aby jejich narozeniny byly oslaveny důstojněji a hlavně - aby je mohly oslavit ještě mnohokrát!