Seniorský den by podle mne měl být naplněný. Již se totiž nedá vrátit. V teplíčku doma nesedím. Táhne mě to ven. Do krásné přírody a mezi lidi. Roztoče nechám v bytě a polykám čerstvý vzduch. Potkávám příjemné lidi. Ti, co se mračí, k těm se otočím zády.
Jistě. Když je škaredý den a kapky deště bubnují na parapety, tak se uvelebím v křesle a hltám příběhy v knížce. Jako kdybych byl jejich součástí.
Také každý den sportuji. Trávím ho pokaždé jinak. Je pestrý jako má strava. Podle svých představ. Dokud můžu. Nevím, co mě čeká? Možná, že mě potom ven někdo dostrká. Nepřeji si, aby můj svět byl ohraničen stěnami a život se odehrával v posteli.
Obyčejný čtvrtek
Dnes ve čtvrtek jako každý starší chlap se courám několikrát za noc na záchod. Prostatu mám v pořádku. Spím ale dobře. Ihned po této „přestávce“ usínám. Spánkem si po sportu nebo v době nemoci své opotřebované tělo regeneruji. Dokáži spát v kuse i dvanáct hodin, včetně nočních výletů na WC. Každou noc se vynoří z mého podvědomí sen. Většinou je to dávná realita. Můj mozek mě kárá za mé nedostatky. Co jsem třeba udělal špatně a měl dělat jinak. Jsem i přes výtky mého podvědomí se svým životem spokojen.
Ráno, když se vracím z poslední návštěvy hygienického zařízení, zamířím do kuchyně. Manželka ještě musí dva roky pracovat. Většinou je to tak hodina než vstává. Uvařím jí voňavý ovocný čaj s citronem a medem. Jak otevře oči, je již vhodný pro konzumaci. Vklouznu ještě do postele. Nechám ji v klidu posnídat. Je to náš takový dlouholetý rituál.
Za půl hodiny mě vzbudí a já ji doprovázím do školy. Skoro dva měsíce. Má ušní chorobu, která ji způsobuje závratě. Hlavně se bojí přejít rušnou ulici. Tím ji vlastně splácím její péči a lásku, která trvá skoro padesát let.
Ve čtvrtek hrajeme s důchodci pravidelně v herně stolní tenis. Sportujeme od 8 do 10 hodin. Chodíme tam dlouho. Dokonce hrajeme ještě nejnižší okresní soutěž. Nájem neplatíme, ale splácíme ho prací. Natíráme například střechy objektů tělovýchovné jednoty. Přiznám se, že když prohrávám, tak se vztekám. Nevyčnívám, ale ani nejsem nejhorší hráč. Potom odhodíme propocená trička, smyjeme únavu. Také náš nahromaděný splín spolu s potem odplave ve sprchách. Máme čisté póry i hlavu. Zvedne nám to náladu. Já tomu říkám terapie sportem. Zapomeneme u toho, co nás trápí a bolí.
Po obědě se chystám na „odpolední“ do fakultní nemocnice. Ve čtvrtek se jako dobrovolník věnuji pacientům na lůžkovém oddělení. Jsou většinou po operacích zhoubných nemocí. Jdu s knížkou v ruce pokoj od pokoje. Rozmlouvám a čtu. Snažím se je povzbudit aspoň vlídným slovem. Hlavně ty, za kterými nikdo na návštěvu nechodí.
Vracím se domů. Manželka je z práce již doma. Při kávě se jí zeptám, co ji práci vytočilo a naopak s čím byla spokojena. Většinou ji nechám souvisle mluvit. Potřebuje se po náročné práci vypovídat. V televizi sleduji odpoledne, spíše vědomostní soutěže, kterých jsem se také účastnil. Večer žena sleduje seriály a já si většinou čtu nebo sleduji sportovní přenosy.
Před spaním se ke mně přitulí a pohladí mě. Vískala mě ve vlasech, když měla devatenáct a pokračuje i po šedesátce. To byl můj obyčejný den seniora.
Pošlete odkaz na tento článek
Za půl roku zhubnu dvacet kilo. Za rok se naučím perfektně…
Máte rádi výtvarné umění, ale zatím jste to sami nezkusili? Pak…
Takový obyčejný důchodcovský web, kde si babičky vyměňují recepty…
V soutěži Babička roku 2024 zvítězila bývalá tlumočnice ze…
Jaké exotické destinace jsou v současné době…
Jezdím často noční Prahou a povím vám, není to nic příjemného…
Otevírám skříňku a pohledem přejíždím uzavřené láhve skleněné i…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
V Domě u Minuty v Praze na Staroměstském náměstí se uskutečnilo…
Co jsme v končícím roce zažili hezkého? Jaké zajímavé lidi jsme…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Jako každý rok, i letos 28. prosince jsme vyrazili na pravidelný…
Někdo mě potřebuje. Můžu někomu pomoct. Udělala jsem dnes dobrou…
Starobní důchodci, kteří pracují, mají od ledna 2025 nárok…
Nechápu své vrstevnice, co řeší malichernosti a taky to, že…
Většina lidí se těší, až půjde do důchodu. Značně rozdílné jsou…
Mám jedno velké přání. Musíme být zdraví ještě aspoň jeden rok. V…
I ve druhém pololetí loňského roku jsem se snažila žít kulturou.…
Podle mě je nám dobře v tom důchodu. Ještě, aby nám to zdraví…
Moc nepíši články, věnuji se hlavně fotografování, ale…
Tak jsem doma, při sklence střiku, přemýšlel o tom, co mi ten nový…
Jsme čtyři muži ve věku 71, 71, 73 a 76 let, kteří milují toulání.…
Pro fyzickou kondici a zdraví děláme mnoho podpůrného. Pravidelně…
Psychologové začali používat výraz „ne-růst“. Označuje pocit mnoha…
Přibližně každý dvanáctý český starobní důchodce pracuje.…
Digitalizace postupně prostupuje všemi úřady a ačkoli ji provází…
Byl to můj velký sen, navštívit Holandsko na jaře, zrovna když…
Před pěti lety začal jezdit na koloběžce. Najel už přes 9 000…
Jaro je tu a s ním velká chuť putovat. Tedy dokud nebudou tropy,…
Vyzvednout ze školy. Odvézt na kroužek. Počkat a přivézt z kroužku…
Ukázkový úvodní text článku
Na našich webových stránkách se objevují články toho typu, jakoby…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %