Před lety jsem viděla pořad o starých lidech. Redaktorka se jedné dámy úctyhodného věku zeptala, jestli se jí nestýská po minulosti, po mládí. Odpověděla: "Ne, proč? Mladá už jsem byla."
V zrcadle se shlíží rozesmátá dívka, koketně si upravuje vlasy, kriticky zkoumá, jestli jsou její oči dost hezké a jestli má nos tu správnou velikost. "Budu se mu líbit?" Pak se roztočí zběsilý kolotoč času, kdy se člověk v tom zrcadle jen tak mihne – vypravit děti, včas na směnu, vyzvednout děti, uvařit, poklidit. Trochu spát. A znovu to celé od rána a běží rok za rokem a desetiletí za desetiletím. Zrcadlo podstrčí tu nějakou vrásku, tu zase šedý vlas, někdo jen mávne rukou, jiný se radši zrcadlům vyhne.
A jednou nastane čas, kdy nás potká něco tak úžasného, kdy se nám přihodí zázrak, který přemaže nejen důležitost zrcadel, ale změní nás navždy.
Stoupám po schodech do čtvrtého patra, těch 96 schodů málem vyběhnu, nadnášená nadějí, že za chvíli, už za pár minut, HO zase uvidím a přivítá mě jeho úsměv, za který bych dala všechny poklady světa. Už jsem málem nedoufala, že se mi to stane, čas běžel a naděje byla čím dál menší.
Ale loni v létě se ten zázrak stal a ON mi vstoupil do života. Je nádherný, dokonalý, cítím se bohatá a poctěná tím, že ho mohu vídat. Bydlíme od sebe na můj vkus dost daleko, občas přijede on za mnou, já za ním jezdím o něco častěji. Těch několik hodin jízdy se cítím slavnostně a natěšeně a vím, že toho setkání budu zase plná a oči mi omládnou štěstím.
Tak, už jsem u dveří. Jemně zaťukám, dveře se otevírají... A za nimi stojí ten úžasný člověk. Podívá se na mě, první úsměv je jen náznakem, ale pak už se ozve: "Babí!" a jsme zase spolu. Hrajeme si, čteme si, děláme na sebe u zrcadla obličeje a malujeme pastelkami po zrcadle, co se nám zamane. Je mi úplně jedno, jestli vypadám přijatelně. Zrcadlo je opět kamarád.
Letošní rok mi přinesl to, co žádný předtím. Až do roku 2023 mě nikdo nikdy neoslovil: "Babí!"
Pošlete odkaz na tento článek
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %