Zápisník starého muže: Nezvyklá podívaná

Zápisník starého muže: Nezvyklá podívaná
Ilustrační foto: Pixabay

Nastoupil jsem do tramvaje jedoucí k VŠ a tudíž hojně používané studenty, ale ten den zrovna málo zaplněné. Usedl na volné sedadlo z několika ještě zbylých a poté si všiml, že pohledy cestujících směřuji ke stejnému místu.

Tam důstojně seděl mladík, vypadající jako gentleman z Anglie minulého století a vedle něj byl druhý mladík, tvářící se jako jeho komorník. Ten druhý obřadně držel na podnosu historicky starý telefon se sluchátkem, jaký se kdysi používal v linkovém připojení.

Když pozornost cestujících byla dostatečně upoutána, gentleman panovačným hlasem oznámil, že by chtěl kávu. „Ano pane, zařídím“, odpověděl ten druhý. Na telefonu vytočil nějaké číslo a přikázal, že mylord si přeje kávu, se šlehačkou, silně slazenou a hned! Pak sluchátko zavěsil do vidlice telefonu, upravil na podnose polohu krátce ustřižené připojovací šňůry a čekal.

Některým cestujícím se na tvářích objevil úsměv, jiným zase soucitný výraz, chápající postižené. Další zase nechápavě hleděli nevěřící svým očím, co se to vlastně děje. Rozpaky a očekávání dějů příštích trvaly do následující zastávky.

Tramvaj zastavila, otevřely se dveře a vstoupil pikolík se šálkem kávy. Uklonil se, se slovy služebníka poslušně vykonávajícího příkaz předal šálek kávy a ještě stačil rychle vystoupit. Tramvaj se rozjela a v tu chvíli už zírali na neobvyklý jev úplně všichni.

Mylord s kávou v ruce velkopansky pohlédl na prostý lid, vychutnal si jejich udivené pohledy a pak pomalu a obřadně upil doušek kávy. Šálek poté podal k držení tomu druhému sloužícímu. Tramvaj přece jen trochu drcala, tak přece on si ho nebude držet, když na to má své lidi.

Na příští zastávce jsem musel vystoupit. Neznám už další pokračování této, ani událostí příštích. A tak se jen domýšlím, jestli šlo o nějakou sázku nebo o kratochvíli recesistů. Možná ano, zkouškové období se chýlilo ke konci, oni asi měli hotovo, tak bavili sebe a udivovali jiné.

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
10 komentářů
Zdenka Jírová
To byl pěkný žertík od studentů.
Rostislav Mraček
Tak to je pěkné!
Soňa Prachfeldová
Také bych jela dál, co bude dál.
Blanka Lazarová
I já bych jela dál. Bavilo by mě to až do konce.
Libuše Křapová
Tak já bych si asi také nechala ujet všechny vlaky a uletět letadlo :-) Chtěla bych vědět, co bude dál :-)
Ludmila Černá
Kdo si hraje, nezlobí. Super nápad.
Jana Jurečková
Tak tomu říkám luxus, nechat si donést kafíčko až do tramvaje. Já si naštěstí na takové věci nepotrpím. Na druhé straně mě váš příběh pobavil. Jsou to prostě frajeři!
Alena Velková
Já bych jela dál a koukala, jak to dopadne :-)
Eva Mužíková
Když se jedná o slušnou, či dokonce ješté vtipnou recesi, bavím se. V této uspěchané době takovéto zpestření určitě mnozí cestující uvítali.
Zdenka Soukupová
Já bych se určitě toho komorníka zeptala, co to má představovat. No jo, zvědavá ženská...
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše