Dnešní senioři, to jsou vesměs velmi aktivní lidé, cestují, navštěvují divadla, koncerty, jsou členy turistických oddílů. Na vysokých školách, které pořádají Univerzity třetího věku, jsou plné posluchárny. Vždyť jsou tam zajímavé přednášky, jazykové kurzy, přiměřená cvičení. Základní umělecké školy pořádají a vyučují seniory v hudebních a výtvarných oborech.

Příští rok oslavíme s manželem zlatou svatbu, v důchodu jsme dvanáct let a ještě jsme se nestačili nudit. Velice rádi cestujeme, milujeme moře, ale i hory a toulky naší krásnou zemí.

Jakmile je hezké počasí, vyrážíme na výlety, třeba jen i do blízkého okolí a vždy objevíme něco nového. Jezdíme sami nebo s přáteli a velmi oceníme, když nás vezmou do party i naše děti a dospělá vnoučata. Naposledy to byla společná dovolená ve Vysokých Tatrách. My sice krásy Tater obdivovali především z lanovek, ale proto tam snad jsou, ne? Ani naše milované Krkonoše jsme letos nemohli vynechat. Vždyť ten krásný teplý podzim vybízel k tomu, abychom si prošli naše oblíbené trasy.

Manžel je vášnivý fotograf a rybář. Ze svých rybářských výprav má spoustu krásných fotografií přírody a občas i nějakého kapříka. Miluje les a houbaření. Ráda bych tuto vášeň sdílela s ním, ale po setkání s divokými prasátky jsem na procházky lesem zanevřela. To se raději projdu po mé milované Praze, kam každých čtrnáct dní dojíždím na Univerzitu třetího věku. Po přednášce se buď sejdu s kamarádkou, navštívím nějakou výstavu nebo se jen tak toulám, Praha mi nikdy nezevšední.

Jak jsem se zmínila o nabídkách ZUŠ, využila jsem ji a vrátila se do dětských let. Navštěvuji hodiny klavíru a velmi mne to baví. Škoda, že jsem necvičila s takovou pílí v dětství… Už se učím koledy a těším se jak rodině „zpříjemním“ Vánoce. Nejprve koledy od babičky, potom dárky!

Páteční večery máme vyhrazené na taneční pro dospělé. Sice starého psa novým kouskům nenaučíš, jsme stále dobří začátečníci, ale sejdeme se tam s přáteli a to je to nejdůležitější.

Hlavně nezlenivět, místo sledování nekonečných seriálů vzít do ruky hůlky a vyrazit na procházku. Za nevlídného počasí na nás čekají nepřečtené knihy nebo audio knihy, u kterých se lze věnovat ručním pracím – ne že by manžel vzal do rukou pletení – on má svoje sudoku, já háčkované hračky.

A nakonec moudrý pan Werich:

Život vždycky stál, stojí a bude stát za to, aby ho člověk dožil. Ono se s ním popravdě ani nic jiného víc dělat nedá.