Pěšinou od lanovky po hřebenovce jsme dostihli mladou dvojici. Několik kroků před nimi cupital chlapeček, nepřetržitě něco drmolil a gestikuloval rukama. Rozumět mu nebylo, jen jsem hádal podobnost s němčinou. Spolu s ženou jsme chvíli šli za nimi, pak je předešli, jeho rodiče zůstali kousek za námi a my se pak pokusili předejít i jeho. Jakmile jsem dosáhl jeho úrovně, chytil se moji ruky, spokojeně kráčel vedle a ve svém komentáři pokračoval s nezměněným úsilím.
Ohlédl jsem se a uviděl jeho rodiče, jak stěží potlačují smích a navíc ještě zpomalili. Dobře, tedy přijímám roli jeho otce. Tak jsme se drželi za ruce, on povídal a povídal a v pohodě jsme ušli pěkný kus cesty. My dospělí se výborně bavili na jeho účet a snažili se jen nepokazit vzniklou situaci.
Dlouho nám to vydrželo. Jenže pak asi položil otázku nebo očekával komentář otce a nepřišla očekávaná odpověď. Zastavil se, pohlédl nahoru a poznal svůj omyl. Vykulil oči, pustil se mé ruky a odskočil. Vzápětí už bylo slyšet smích jeho rodičů. Zastavil se a zpražil je odsuzujícím pohledem vyjadřujícím více zklamání než zlobu. Ale vzápětí a pro jistotu se chytil za ruce obou. Zrychleným a důrazně zvýšeným hlasem jim pak něco sděloval.
Už to však neznělo jako pokračování jeho předchozího komentáře. My mu sice nerozuměli, ale určitě to nebyla slova chvály či běžné konverzace.
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
