Jak to bylo, pohádko? Zabloudilo kuřátko, za zahradou mezi poli, pípá, pípá,nožky bolí...
Tu básničku si pamatuju z raného dětství a vháněla mi tehdy slzy do očí stejně, jako když tatínek vzal do rukou tahací harmoniku a maminka k tomu zpívala o tom, jak "malý hošík černovlasý, své mamince žaloval, že když si na návsi hráli, každý ho odstrkoval.." Není tedy divu, že jsem se o naše jediné malé kuřátko bála, vždyť na něj číhalo tolik nebezpečí.
Když jsem koncem srpna před odjezdem na dovolenou pouštěla slepice, myslela jsem, že kvočna s kuřetem zůstanou v kurníku. Nasypala jsem jim tam jáhly a dolila vodu, ale najednou koukám, že kvočna kráčí po žebříčku ven a kuře si nese sebou na zádech. Než jsem stačila vytáhnout mobil a vyfotit si to, už byli venku. Škoda, byl by to parádní snímeček. No ale když holt musí kvočna s kuřetem mermomocí ven, i když zrovna prší, je to jejich volba, já to s nima myslela dobře. Ale na to mi asi jak se říká "se.. Bílej Tesák", že jo a navíc se říká, že "Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly". A to můžu potvrdit... Takže si ty svoje dobré úmysly nechám pro sebe a radši jsem vzala na vědomí, že se pipina s kuřetem už zařadila do stejné kategorie, ve které jsou třeba naše kočky. Ty sice miluju, ale mohou si dělat co chtějí a já se jim v tom nesnažím bránit. Vždycky jim jenom do kožíšku za uchem zašeptám přání, aby na sebe dávaly pozor, aby se jim nic nestalo, a taky že vím, že je to jejich život a co si s ním udělají, je jen a jen jejich věc. A pak jsem vždycky ráda, když se mi z toulek vrátí v pořádku domů.
Po dalším měsíci už nám z kuřete vyrostl puberťák. Už to není ta roztomilá nadýchaná kulička, ale nohatý výrostek. Sice se ještě pořád ozývá kuřecím pípáním "Čip, čip, čip" a podle toho mu tak i říkáme, a taky se ještě stále drží u maminky, ale jinak už je to pěkně velké kuřátko. Má legračně bílou hlavu a připomíná mi tím supa. Škoda, že mu brášku snědla kočka, mohli být jako Chip a Dale z Rychlé roty z kreslených příběhů pro děti. No uvidíme, kdo ví, co nám z něj vyroste?
Pošlete odkaz na tento článek
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %