Jenže doba výplaty starobních důchodů před padesáti lety byla podle statistik přibližně 11 let. Od té doby se mnohé změnilo. Současní senioři tráví v důchodu průměrně více než 22 let. Prodlužuje se doba, po kterou lidé důchod čerpají, a tím se také výrazně navyšuje počet lidí, kteří ve starobním důchodu aktuálně jsou.

Náš současný důchodový systém je neudržitelný. Rodí se méně dětí a tak je dnes daleko méně aktivně pracujících lidí, kteří důchody těch, kteří jsou již na zaslouženém odpočinku, spolufinancují.

Proto je nutné provést důchodovou reformu. Cílem jednoho z opatření je věk odchodu do důchodu přizpůsobit dnešní realitě a hlavně možnostem státního rozpočtu. Díky tomu budou mít zajištěné důchody i další generace.

V důchodu strávíme průměrně čtvrtinu života

Už dnes se věk odchodu do důchodu postupně zvyšuje. Lidé narození v roce 1965 budou odcházet do důchodu v 65 letech. Od roku 2031 se pro později narozené bude důchodový věk lehce zvyšovat nad 65 let. O rok mladší lidé budou do důchodu odcházet o dva měsíce později, tedy v 65 letech a dvou měsících. Pozvolný posun důchodového věku pak čeká i další ročníky.

Průměrný věk dožití, jak také můžeme tuto prognózu o délce života nazvat, se počítá ze všech lidí, tedy i těch, kteří bohužel odejdou i mnohem dříve, než dosáhnou důchodového věku. Naopak počet let strávených v důchodu se týká opravdu jen těch, kteří svého důchodového věku dosáhli.

Cílem je, aby se výrazně neměnila průměrná doba, kterou lidé stráví v důchodu. Dle statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stráví lidé v důchodu průměrně zhruba 21,5 roku. To je zhruba čtvrtina lidského života. 

A co zdraví? Dožitý věk ve zdraví je vysoce individuální a mnohdy i subjektivní údaj a není vhodné podle něj nastavovat důchodový věk. O to větší pravdou je, že lidé by měli daleko více dbát na prevenci a starat se o své zdraví jak nejlépe mohou.

Jak to celé bude konkrétně fungovat?

Pro stanovení důchodového věku se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v padesáti letech. Důchodový věk se pak stanoví vždy pro ty osoby, které dosáhnou padesáti let. Např. tedy pro lidi narozené v roce 1974 budou pro stanovení věku odchodu do důchodu využity statistické údaje za rok 2024. Každý se tak ve svých padesáti letech dozví svůj důchodový věk. Bude tak mít ještě dostatek času na to se připravit a např. využít státem podporované doplňkové penzijní spoření, pokud už tak nečiní dávno, či si spořit sám.

Úpravu věku odchodu do důchodu je třeba vnímat také v kontextu toho, že dojde ke změnám na trhu práce – přibude částečných úvazků, postupně budou přicházet nové technologie. Částečné úvazky pro seniory podporuje stát už nyní a další zvýhodnění se ještě chystají.

Důchodová reforma zajistí důstojné důchody i dalším generacím

My se máme daleko lépe než naši předci, ale díky penzijní reformě se naše děti nebudou mít hůře, než se máme nyní. Opravený a udržitelný důchodový systém dokáže reagovat na to, jak se jako společnost vyvíjíme. Bude cílit na přibližně stejnou průměrnou dobu strávenou v důchodu pro všechny budoucí generace, tedy zhruba 21,5 roku. Zároveň výše důchodů bude i nadále růst, aby odpovídala potřebám dnešních seniorů.

Každý, kdo celý život poctivě pracoval, musí mít ve stáří důstojné podmínky pro další etapu svého života a také adekvátní penzi.