Tak tedy já bych chtěla

míti paměť jako slon

a pod mojí kůží hroší,

ať bije srdce jako zvon.

Oči jak ostříž já bych chtěla

snad to není už trochu moc

jak netopýr bych létat chtěla

úplně celou tmavou noc.

Hlavu mít tvrdou jako beran,

neboť je jistě potřeba,

no, jak to jenom říci,

žíti se nedá bez chleba.

Lásku chci míti tu psí, věrnou,

né tu falešnou kočičí,

která vždy a bez nadsázky,

se srdcem hodně zacvičí.

Chci si žíti jak prase v chlévě

co má ve žlabu jídla dost.

Když neničí ho žádná starost

žije si jenom pro radost.

Chci zuby míti jako šelma,

nečekat až je přemostí.

Chci ještě kousat, hltat, trhat

a činit to s velkou radostí.

Chci nekoukat jak jelen v říji,

když sova na mne zahouká

před ničím nechci sklánět šíji

s toho přece nic nekouká.

Chci běhat jako chrtí mládě,

chci krásnou, lesklou, zdravou srst

chci vypadati stále mladě

a nebýt sama jako prst.

Chci radost míti jako blecha,

a dosti krve pro žití

a v dálce chci já možná slyšet

radostné vlčí zavytí.

Nechci jak slepýš hledat slova

každý den, stále zas a znova.

Chci vydat z hrdla krásný trilek

co z každým uchem zacvičí

a pokud by to  možné bylo,

chci zase ty sny holčičí.

Nejvíce  však bych ještě chtěla

na tomto světě trochu být

a abych radost z žití měla

a také měla z čeho žít.

,