Nechce se, nechce
přesýpat hodiny,
soudí se lehce,
kdo však je bez viny,
trnité keře,
šrámy už nebolí,
zavřené dveře
a slzy bez soli.

Záclona bílá
jak lože červánků,
magická síla,
předehra ke spánku,
myšlenky budí,
cinkají kamínky,
na tváři studí
tvé a mé vzpomínky.

Daleká, blízká
krajina pohledu,
duši se stýská,
stále to dovedu,
totam je vlání,
nechytíš kometu,
láska je přání
zalité do květů.