Nevěděl jsem, že ten kluk, co sedává vedle mě v hospodě, má tak krásnou sestru. Brazilský typ. Byla to nejhezčí dívka, kterou jsem v životě poznal. Ten její brácha byl jako mucholapka, snědý, tmavý, okatý a divoký, dívky se na něj jako mušky lepily.

Je pátek, přijel jsem ze střední, až Pardubic, a hned k Sůrům, je to hospůdka v Přerově vedle náměstí, kde se schází mladá generace. Máme tam hlavní stan, kde se domlouváme, kam vyrazíme, v pátek je to obyčejně diskotéka, v sobotu vesnická zábava a v neděli čaje. Pondělky bývaly potom ve škole traumatizující. Zkrátka, jak mi říkají spolužačky na srazu: „Každé pondělí, Ty jsi prospal“. Nešlo to jinak. Ve 23 hodin v neděli jsem z čajů dorazil domů, věci mi nabalila má tehdy půvabná mladinká maminka (35, měla mě v 16 letech)  a já se ve čtyři ráno vypotácel z postele směr nádraží. Povídám klukům: Kam o víkendu zamíříme?“ „Dnes je v Komuně diskotéka, v Horní Moštěnici zábava, hrají venku Blue Dreams a neděle jako obvykle čaje v Chropyni.“

Je sobota jako vymalovaná, modř se na mě z nebe dívá a ještě z pátku zívám. Diskotéka nic moc. Holky byly tam unylé, některé sice rozjeté, ale nic pro mě. Uvidíme dnes, venkovní zábava má své kouzlo. Bude vlahá horká noc a dívky toho třeba nabídnou víc. Scházíme se u hřbitova, jdeme pěšky asi 2 km do vesnice, kde je hudební produkce na otevřeném parketu. Přelezli jsme plot, abychom jako studenti ušetřili za vstupné a zbylo nám víc na pivo. Dvanáct se nás usadilo u velkého stolu. Rozhlížím se kolem dokola. Jsem mladý silný a chtíč se mnou cloumá. Přes dva stoly sedí dívky. Blondýna, jemná zrzka a nádherná brunetka. Dlouhé vlasy, velké řasy a oříškové oči. Ty miluji. Jako zmámený hledím tím směrem. Naše oči se setkaly. Zachvěl jsem se, hlavně od pasu dolů. „Je moc krásná, mám na ni? Neodmítne mě“? Projelo mi hlavou. „Jsi sportovec, umíš bojovat, zkus to“! Nikdy se nevzdávám. Do uší se mi line ploužák od Elánů: „Láska moja“. Vstávám a ocitám se před dívkami. „Smím prosít,“ říkám pevným hlasem. „Ano“ vydechla. Přitiskla se, na prsou cítím hroty jejích vztyčených bradavek. Mé tělo je pevné a mezi nohama ještě pevnější. Cítím, jakoby bychom splynuli. „Jmenuji se Naďa“ špitla mi horkým dechem do ucha. Její jméno mě neuchvátilo, ale dostaly mě její oříškové oči. Pozval jsem ji na zmrzlinu, na procházku a poprvé jsme se milovali...

„Co děláš o prázdninách?“ Nechceš jet na pár dní na hory, na Slovensko? Budeme tam tři  - my dva a naše touha. Půjdeme po hřebenu, dívat se do údolí. Přespíme nahoře ve spacáku pod skálou, budeme počítat hvězdy a milovat se.“ „Ráda“. Sbalili jsme batohy a spacáky a vyrazili na Slovensko. Ve vlaku jsme se líbali a laskali. Funíme do strmého kopce. Jsme nahoře. Holý hřeben, nádherné výhledy. Paseme na borůvkách, líbáme se pod skálou. Na chodníku mě rajcuje její oblý zadeček a opálené paže. Její snědá pleť má karamelový nádech a já šílím touhou. Již se šeří a jsme unavení. Hledáme místečko ke spaní, hebká tráva, aby nás při milování netlačila. Celtu na spodek a vlezeme si spolu do spacáku. Povídáme si. Ona mě víská ve vlasech a já ji na stehně tlačím určitou částí těla. Vychází první hvězdička, potom je jich plné nebe. Mé ruce nedočkavě zkoumají celé její tělo. Hledáme kometu a já ji svlékám. Hřeji svým rozpáleným tělem. Hořím a mládí mých 21 let sálá jako Velký vůz. Krásné oči již nevidím, ale šimrají mě její řasy, jsem přilepený na její vykrojená ústa a jazykem zkoumám dýchací ústrojí. Bělostný krk pokryji polibky a poté se přisávám ke vztyčené bradavce. Rukou zkoumám jak to dole vypadá. Je připravena. Předehra je u konce. Zvedám ji rukama zadeček a vnikám do ní. Z úst se jí vydral vzdech. Vychází mi vstříc. Po chvíli cítím jakoby se roztřásla, pevně se ke přitiskla a z jejich úst ke mně vydechne: „Miluji Tě“. S její hlavou na své hrudi usínáme a celé nebe svítí jen pro nás…