Jsme Pražáci celou duší. V tuto předvánoční dobu rozesíláme po známých fotografie různých pražských zákoutí s vánoční atmosférou, vyzdobené tramvaje, lampáře, náměstí zaplněné stovkami lidí se svařáky...

A pak na nás z prestižního časopisu "vyskočí" informace: Nejlépe vánočně vyzdobené město je Třebíč. „Je úplně nejdále ve všech směrech a rovinách. Mají tam krásné vánoční městečko s mapkou a ozdobený železniční most“. Jasně, že tomu nevěříme!

Shoda okolností nám nahrála třídenní výlet do Třebíče. Přijeli jsme v odpoledních hodinách, takže po ubytování v hotelu jsme vycházeli na mírně se šeřící obrovské Karlovo náměstí. A bylo to tu: krásně nazdobený stromeček, jesličky, stánky, kolotoč... Stačí ale vyjít i kousek nad náměstí nebo pod něj a upoutá Vás tu obří svíčka uprostřed kopce, na kopci světelné brány, andělé a různé instalace, ozdobené obyčejné stromy, věže kostelů, po kterých padají sněhové vločky. Ta podvečerní procházka měla opravdu neopakovatelnou atmosféru poklidu, stánků bez front a opilých hlučných strkajících se cizinců.

A vyvolala v nás tu správnou turistickou zvědavost - celý druhý den jsme objevovali místa, která v nás vzbudila zájem svým osvětlením: co je v místě, kde jsme viděli tu velkou svíčku a co je to tam v dálce, kde jsme z náměstí nerozeznali, co konkrétně je nasvícené? Troufám si říct, že jsme postupně objevili všechny třebíčské poklady - ohromila nás bazilika, užili jsme si nečekaně soukromou prohlídku zámku, obdivovali jsme "zachránce" domů židovského města, zklidnění a s pokorou jsme procházeli starým židovským hřbitovem.

Byla zima, takže jsme se zastavovali na svařák, kávu, oběd... a tam se začala rozsvěcovat i "světýlka" v nás. Potkali jsme spoustu milých vstřícných lidí, na kterých bylo vidět, že dělají svou práci rádi, že je nepřestalo bavit nabídnout horkou čokoládu a ještě ty bláznivé důchodce u toho vyfotit. I ten pan průvodce ze Zámku, který mohl být nešťastný z toho, že musí za pár korun provádět jen dva lidi, nakonec přidal kousek osobního povídání a nechal nás nakouknout do svého života.

Třebíči, zažili jsme tu krásné dny a rozsvítila jsi v nás to správné světlo, děkujeme.