Pekáč buchet. Tak se říká tomu, když má někdo pevné vyrýsované svaly na bříšku. Tedy, když je na první pohled vidět, že pravidelně a usilovně cvičí. Kdo ho má, zpravidla ho rád předvádí, ať už na sociálních sítích nebo třeba na koupališti či na pláži. Mnoho lidí však podléhá dojmu, že k plochému, vysportovanému břichu se dá dopracovat kdykoli a pokud se jim to nedaří, trápí se.
„Můj manžel se poněkud zbláznil. V padesáti začal cvičit tak usilovně, že si natáhl vazy a hnul páteří tak, až skončil v péči lékařů. Ti mu jasně řekli, že by to s cvičením neměl přehánět. Jenže on se každý den prohlížel před zrcadlem, vtahoval břicho, měřil si ho centimetrem. Přihlásil se do nějakého kurzu přes internet, jehož účastníci cíleně hubnou břicha a vytvářejí na nich pekáče buchet. Doslova tomu propadl a začal vyčítat i mně, že už nemám břicho jako v mládí. No po třech dětech a v padesáti letech fakt nemám. Rozčilují mě ty jeho řeči. Dříve přece bylo naprosto běžné, že lidé při stárnutí trochu přibírali, že se postava měnila. Jím zdravě, chodím po horách, ale nemíním se měřit každé ráno, kolik mám centimetrů v pase,“ vypráví padesátiletá Monika.

Všimli jste si, kolik se na internetu dá najít rad a metod, jak hubnout speciálně v oblasti břicha? Zdá se, že břicho se stalo úhlavním nepřítelem lidstva. Jenže mnozí lidé si ve snaze zhubnout právě v této oblasti těla spíše škodí a týká se to především těch, ve vyšším věku. Myslet si, že si v šedesáti někdo vytvoří vosí pas tím, že omezí jídlo na minimum a začne se trápit v posilovně, je nesmysl.

„Spousta lidí se chce zbavit svých kil, přestože to vůbec není potřeba a jejich hmotnost je v porovnání s jejich věkem, tělesnou výbavou a třeba i počtem těhotenství zcela v pořádku. Nejhorší je hon za nějakým ideálem, případně za číslem na váze,“ říká lékařka Kateřina Cajthamlová.

Ovšem pozor, právě břicho považuje za jakýsi ukazatel toho, jak na tom člověk je.

„Právě lidé, kteří si hlídají kilogramy, se často nezabývají objemem. A ten je důležitý. Tlustý člověk se od hubeného neliší váhou, ale tvarem těla, velmi často právě objemem břicha,“ uvedla.

Takže člověk, který je v podstatě hubený, ale má výraznější břicho, je na tom mnohdy zdravotně hůře, než člověk, který váží o hodně víc, ale břicho tak velké nemá. Zaměřit se na hubnutí břicha j tedy správně, jen je nesmyslné myslet si, že v padesáti a výše vytvoříme postavy modelek a kulturistů.

Internet je plný bizarních rad, jak v oblasti břicha zhubnout, ale nejde o nic nového, objevovaly se vždy. „Pamatuji si, že se kdysi říkalo, že je dobré svítit si za rytmu bubnů žárovkou na břicho a ono se díky tomu začne zmenšovat,“ směje se psycholožka Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB. A vysvětluje, že rozložení tuku je dědičné. „Na obvod pasu však je vhodné dávat pozor, protože je z hlediska zdraví směrodatnější než absolutní váha. Muži umírají na infarkt právě proto, že mají velká břicha. U mužů je rizikový objem devadesát čtyři až sto dva centimetrů, už žen je hranice osmdesát až osmdesát osm,“ uvádí.

„Moje žena si začala na noc obalovat břicho do jakési fólie. Prý je to teď běžné. Když jsem se rozesmál, děsně se urazila a zkritizovala mě, že o sebe nedbám, že se ze mě stává dědek. No přiznávám, že trochu větší objem v pase mám, tak se snažím víc chodit, nejím tučné a sladké,  omezil jsem pivo, ale do alobalu se fakt balit nemíním,“ vypráví třiašedesátiletý Tomáš.

Největší škoda je, když lidé podléhají všem těm nesmyslným radám, které se nyní hubnutí břicha týkají. V podstatě totiž při snaze zmenšit si jeho objem platí totéž, co při jakémkoli hubnutí. Je třeba se více hýbat, přidat do jídelníčku vlákniny, bílkoviny, hlídat si přísun sladkého. A rozhodně si nemyslet, že  je možné zhubnout jen na břiše a navíc rychle. Ono se totiž zpravidla zmenší až poté, kdy si člověk celkově upraví kondici, začne mu ubývat celkově tuku a zvyšuje se jeho svalová hmota. Pak se něco začne měnit. Ne tehdy, když šedesátník začne denně dělat jen sedy lehy, u toho si zničí záda a v noci pak nespí, protože mu vadí, že je obalený fólií.