Jaký byl nevýznamnější přírůstek vaší zoo začátkem roku 2022?
Náš významný nový přírůstek dorazil již v prosinci 2021, ale představili jsme ho veřejnosti až po skončení karantény počátkem ledna. Je jím vombat obecný, který se jmenuje Cooper. Ze získání tohoto pozoruhodného vačnatce máme velkou radost. Ostatně, do Darwinova kráteru, kde jsou již od jeho otevření umístěni tasmánští čerti, jsme s ním počítali. Vombat je pro návštěvníky atraktivní. Navíc Cooper, který byl odchován matkou za přítomnosti chovatelů v německém Hannoveru, je velice společenský, zvyklý na lidi. Dá se dokonce říct, že se rád předvádí. Za svým chovatelem chodí jako pejsek. Pro nás je to vzácný přírůstek, protože vombaty chová jen pár zahrad v Evropě. O vombatech se velmi dlouho skoro nic nevědělo. Až v roce 1960 student jedné soukromé školy v Austrálii, Peter Nicholson, začal je pozorovat, za značného rizika prolézat jejich nory a proměřovat je. Napsal o tom školní práci, která se stala základem poznatků o vombatech. V podstatě na něj všichni navazují. On je ještě naživu a já se snažím ho přesvědčit, aby sem přiletěl. Ale ať už se to podaří nebo ne, uděláme den pro děti, kdy budou prolézat „nory“ jako kdysi on, proměřovat je a vůbec plnit nejrůznější úkoly vombatích badatelů.

Vombati přitahují pozornost i tím, že jejich trus má tvar krychličky. Má tato skutečnost nějaké vysvětlení?
Vombati označují trusem své teritorium a často ho pokládají na různá vyvýšená místa, třeba na padlé kmeny. Předpokládá se, že nezvyklý tvar krychliček má jejich trus proto, aby z těchto vyvýšených míst tak snadno nespadl nebo se nerozkutálel. A je pravda, že tato informace zaujala, proto jsme na jejím základě připravili nejrůznější suvenýry, také jsme nechali vyrábět dva druhy cukrovinek ve tvaru vombatích bobků. Pořídit je můžete i na e-shopu Zoo Praha a musím říci, že je o ně velký zájem.

                                                                              Vombat jménem Cooper, foto: Miroslav Bobek

Co je vlastně vombat zač?
Je to vačnatec příbuzný koalovi. Ale zatímco koalové žijí v korunách blahovičníků a požírají jejich listí, vombati žijí na zemi a hloubí si dlouhé a hluboké nory pod zemí. Ty jsou pozoruhodné mimo jiné i tím, že během velkých požárů v nich útočiště před ohněm nacházejí i jiné druhy zvířat.

Cooper ale nebude jistě v Praze sám...
Samozřejmě, že ne, plánujeme chov vombatů. Samička by k nám měla být dovezena z Tasmánie spolu s dalšími jedinci tamního poddruhu pro Evropský chovný program. Termín zatím neznáme, ale doufáme, že Cooper nebude sám příliš dlouho.

Vy jste ale v očekávání příjezdu dalších vzácných obyvatel...
Ano. Již pro ně máme zcela přestavěné nokturno – noční expozici – v Indonéské džungli, což byla neplánovaná investice, která nám trochu zkomplikovala situaci, ale výsledek stojí za to. Velká část rekonstruovaného nokturna je určena právě pro zmíněný další přírůstek – pár luskounů krátkoocasých z Taipei Zoo. Luskouni jsou skutečně pozoruhodní savci už proto, že jako jediní zástupci této skupiny živočichů jsou pokryti šupinami. Je jich celkem osm druhů, čtyři žijí v subsaharské Africe a čtyři v jižní Asii. Bohužel v posledních letech jsou nejvíce nelegálně obchodovanými zvířaty světa. Nejenže jejich maso pokládají Afričané i Asiati za lahůdku, ale především jsou jejich šupiny využívány pro léčebné účely – a to v tradiční čínské medicíně. Z Afriky se tak do Asie pašují ohromné zásilky luskouních šupin. Ostatně sám jsem ve střední Africe mnohokrát viděl zabavené celé pytle této komodity. A dlouhá léta se proti tomu snažíme něco dělat. V Kamerunu se snažíme luskounům pomoci prostřednictvím projektu Toulavý autobus i podporou strážců chráněných území a v Asii jsme financovali výstavbu již dvou záchranných stanic pro luskouny. Pár, který dostaneme z Tchajwanu, by tak měl mít roli jakýchsi velvyslanců volně žijících luskounů v Zoo Praha. Věřím, že nám pomůže osvětlovat nezbytnost jejich ochrany a získávat pro ni podporu.

                                           Luskoun dorazí do Prahy z Tchaj-wanu. FOTO: Poskytnuto Zoo Praha

Jak moc ovlivnil covid-19 život v zoologické zahradě?
Samozřejmě, že nás celá ta situace velmi poškodila. Jsme zařízení, jehož ekonomiku nejvíce ovlivňují příjmy ze vstupného. V době od začátku března 2020 do konce února 2021 jsme měli 173 dnů zavřeno. A 192 dnů jsme fungovali s různými pandemickými omezeními. A když přišla varianta viru delta, nakazily se covidem gorily a některé kočkovité šelmy. Naštěstí neměly závažný průběh. Během celé pandemie nás velice významně podpořila veřejnost. Na druhé straně je ale pravda, že se výrazně k horšímu posunulo i chování některých návštěvníků. Jako bychom se vrátili o čtvrtstoletí zpátky…

V zahradě se již delší dobu daří v oblasti investiční výstavby a budování nových pavilonů pro vaše svěřence. Na co se mohou návštěvníci těšit letos?
Během naší letošní Výroční slavnosti, tedy 28. září, otevřeme nový pavilon goril. Jde o investici ve výši čtvrt miliardy korun. Jsou tam obrovské prostory jak pro gorily, tak pro návštěvníky. A celý pavilon je pojat jako cesta střední Afrikou za gorilami. Nejdříve se pohybujete venkovem, postupně se dostanete do tropického deštného lesa a nakonec se před vámi otevře mýtina s gorilami. Bude tam řada doplňkových expozici, množství rostlin, artefaktů – a třeba také prostorový zvuk. Skladatel Michal Rataj ho se svým týmem vytvořil z autentických nahrávek, které jsme pořídili v pralesích Dja v Kamerunu. Objekt je stavebně dokončen a teď začnou probíhat výsadby rostlin. Bude tam velké množství rostlin, například většina stěn bude osazena zelení. Extrémně náročné bude potom stěhování goril. Jsou to vysoce sociální a v mnoha ohledech konzervativní tvorové, takže k nim musíme přistupovat velmi citlivé a opatrně. Například, když jsme do Cabarcéna odvezli Moju, Richard téměř přestal žrát a velice zhubl. Měli jsme o něj opravdu strach. Na stěhování do nového pavilonu gorily už dlouho připravujeme, část se jich učí chodit do přepravních beden a Richard je trénován, aby si nechal dát injekci. Podotýkám, že po přestěhování bude rodinná skupina v jedné části pavilonu a oba dospívající samci v jiném, odděleném prostoru, který jsme tam pro ně vybudovali.

Je stále zájem lidí o adopci zvířat?
Naštěstí trvá, i když je zoo otevřená a funguje prakticky bez omezení. Adoptivní rodiče stále přispívali na své svěřence, lidé zvířata sponzorují a také jim nakupují stravenky. To všechno nám velice pomáhá, protože jsme nejen v uplynulých dvou letech přišli o velkou část příjmů ze vstupného, ale nyní ještě čelíme enormnímu nárůstu cen. Situace je opravdu velmi vážná a já děkuji všem, kdo nám jakkoli pomáhají.

Co představuje adopce a o která zvířata mají lidé největší zájem?
Adopce znamená, že částka, kterou člověk zaplatí, uhradí většinu nákladů na chov daného zvířete. Když to zjednoduším, tak čím větší zvíře, tím větší náklady. Adopce mají určenou konkrétní částku pro konkrétní zvíře. Vedle toho funguje sponzoring, kde není výše příspěvku určena. Podrobnosti naleznete na našich internetových stránkách www.zoopraha.cz. Tradičně je největší zájem jednak o výrazná, populární zvířata jako jsou sloni, žirafy nebo dejme tomu lvi, a jednak o zvířata s antropomorfními rysy například o tučňáky nebo surikaty.

                                            Miláček pražské Zoo - gorilí samec Richard. FOTO: Petr Hamerník

Kolik zaměstnanců má Zoo Praha a jaké jsou zkušenosti s přijímáním chovatelů?
Naše zahrada má v součtu hlavní a doplňkové činnosti téměř 280 zaměstnanců. Jejich výběr není jednoduchý. Spousta lidí se hlásí na práci do zoo s velmi zkreslenou představou. Přijdou a řeknou, že si chtějí odpočinout a že chtějí být někde, kde je klid. Ani jedno z toho tady nenajdou.

Dovolte mi, abych v této odpovědi využil kapitolu z knihy Trojský lev, v níž jsem popsal to, co u nás chovatel marně hledá:

1. S naprostou většinou zvířat v zoo se nelze mazlit. Ne, se lvem nebo s tygrem už vůbec ne.
2. Práce chovatele je prací odbornou, na kterou je nejlépe vystudovat. Ne, lemurům opravdu nebudeme dávat ani zmrzlinu, ani popcorn.
3. Zvířata vyžadují krmení a péči také o víkendech, a dokonce i o svátcích. Ano, rovněž po silvestrovských oslavách.
4. Práce u zvířat je dřina, a nikoli zrovna čistá. Ne, trus z výběhů neuklízejí Pražské služby.
5. Jak vyplývá již z předchozího bodu, tato práce nebývá ani voňavá. Ne, Clive Christian No. 1 od toho nepomůže.
6. Jako všude jinde, také v zoo prší a bývá zima. Ano, trvale v teplíčku jsou tropická zvířata, nikoli ovšem chovatelé.
7. Osmihodinová pracovní doba je vyplněná prací. Ne, na pořizování selfíček a jejich komentování na sociálních sítích vůbec nemyslet.
8. Tato pracovní doba přitom často nestačí. Ne, čas narození mláďat není naplánován dopředu.
9. I po pracovní době je chovatel myšlenkami se svými svěřenci. Ano, myslívá na ně, i když zrovna běží Ordinace.
10. Mzda není rozhodně závratná. Ne, na kabelku od Vuittona se za měsíc nevydělá.

To ale v nejmenším neznamená, že práce chovatele není krásná a naplňující. Je. Musí se k ní však přistupovat se znalostí věci, bez nesmyslných očekávání a s pokorou. Což ostatně neplatí jen v tomto případě.