Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrává tak vzniku dalších mutací světově rozšířeného viru. Očkování či dopad covidu na kardiaky budou mimo jiné tématy Evropského kardiologického kongresu (ESC), který zítra startuje v online podobě a účastní se ho desítky tisíc specialistů.

„Mýty kolem vakcinace se množí, odpůrci očkování jsou o své pravdě přesvědčeni natolik, že neakceptují ani základní vědecká data – a s dogmaty se bohužel argumentovat nedá. Řada lidí, i chronicky nemocných, tak raději čeká, co vakcína udělá s ostatními. Kardiak, který se nakazí covidem, má přitom až trojnásobně vyšší riziko úmrtí na něj. Musíme si uvědomit, že pomalé tempo a neúplná vakcinace vytvářejí prostor pro vznik nových mutací. Zapomeňme, že delta je poslední v řadě. Pokud se nám nepovede očkování plošně dotáhnout, hrozí reálné nebezpečí, že se nadějeme další vlny pandemie,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Komplikace související s vakcinací jsou podle něj zveličeny. „Vakcíny mRNA nás překvapily svojí bezpečností. Uvážíme-li, kolik vedlejších reakcí mají lidé po jiných očkováních, například před cestováním do zahraničí, pak vychází srovnání s vakcínou na covid-19 jednoznačně příznivě. Vedlejší účinky samozřejmě existují, některé jsou dány samotným mechanismem vakcíny, která má imunitní odpověď navodit. Bohužel se však mnoho nemocí, které se vyskytují i v době necovidové, přisuzují vlivu vakcíny,“ uvádí prof. Linhart.

Kardiologové například čelili záplavě reakcí na zprávu, že vakcína od firmy Pfizer způsobuje zánět srdečního svalu u mužů. „Nejlepší data máme ze srpnového vydání amerického časopisu JAMA, kde autoři zhodnotili riziko zánětu srdečního svalu (myokarditidy) a osrdečníku po vakcinaci provedené u více než dvou milionů jedinců. Riziko vyžadující hospitalizaci vyčíslili na 1 na 100 000 a zánětu osrdečníku na 1,8 na 100 000 očkovaných. Průběh všech případů byl příznivý, nikdo nezemřel. Tento zánět není vzácným onemocněním a vyskytuje se běžně i mimo pandemii – takže reálně je riziko vakcíny jako příčiny komplikací ještě menší. Případy myokarditidy byly mimochodem popsány i při vakcinaci proti neštovicím, chřipce či papilomaviru,“ popisuje předseda českých kardiologů. Za zmínku podle něj stojí i data americké armády, která svým vojákům podala 2,8 milionů dávek mRNA vakcín. Myokarditida se objevila u 23 vojáků.

Informace o očkování a covidu-19 budou kardiologové diskutovat na nadcházejícím ESC kongresu, kde také poprvé představí nové léčebné postupy a léky, které pomohou i českým pacientům. „Zdravotní pojišťovny začaly konečně po mnoha letech hradit nemocným některé z moderních léků na ředění krve, to by mohlo významně zlepšit jak jejich osud, tak komfort a schopnost léčbu dlouhodobě dodržovat. Objevily se i nové léky, které můžeme nasadit pacientům se srdečním selháním. Především tzv. glifloziny, léky původně určené pro léčbu cukrovky, které však mají schopnost významně zlepšit stav pacientů s poruchou funkce levé komory. Bohužel zatím ani v jednom případě pojišťovny lék nehradí, a tak je můžeme použít jen pokud je nemocný ochoten si za ně platit ze své vlastní kapsy,“ shrnuje prof. Linhart.

Podle prof. MUDr. Petra Ošťádala, Ph.D., předsedy České asociace akutní kardiologie ČKS, se po pěti letech na kongresu představí nové postupy pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. „To považujeme za obzvlášť důležité pro nemocné po srdečním infarktu, kteří i přes moderní léčbu, zahrnující rychlé zprůchodnění ucpané věnčité tepny, zůstávají ve vysokém riziku další srdeční nebo cévní příhody. Do tří let po prodělaném infarktu zhruba 10 % nemocných zažije další infarkt, 2 % cévní mozkovou příhodu a 5 % pacientů zemře z kardiovaskulárních příčin. Je proto třeba udělat vše pro to, abychom další příhodě zabránili, a tomu se budou i nové doporučené postupy věnovat,“ říká kardiolog.

K tomu, aby se infarkty neopakovaly, by měla mimo jiné přispět nová třída léků snižujících cholesterol. Většina infarktů myokardu je podmíněna aterosklerózou věnčitých tepen a ta je „poháněna“ právě cholesterolem přinášeným krevním proudem. „Nejnovější vědecká poznání jasně ukazují, že ‚čím nižší tím lepší‘. Zatímco zdravá populace by měla mít hodnoty LDL (‚zlého‘) cholesterolu pod 3 mmol/l, ti, kteří už jednou prodělali infarkt, by si měli pohlídat hodnotu 1,4 mmol/l a méně a u toho, kdo jej měl dvakrát a více, by tato hladina neměla překročit 1 mmol/l,“ vysvětluje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie ČKS. „Nízkých hodnot můžeme dosahovat i dnes s pomocí ‚injekcí na cholesterol‘, které si pacient aplikuje jednou za dva až čtyři týdny sám. V blízké budoucnosti budeme mít možnost využít nové mechanismy účinku, které umožňují podat lék na snížení cholesterolu injekčně jednou za půl roku pro dosažení dobrých a zdravých hodnot.“ Vysoká hladina cholesterolu trápí až 80 % dospělé populace v Česku. „Nepřímo se ukazuje, že ten, kdo měl nízké hodnoty cholesterolu byl lépe chráněn před koronavirovou infekcí. Covid se totiž do buňky dostává prostřednictvím receptorů, ty ale potřebují cholesterol. Když ho měl člověk v krvi méně, infekce se do buňky dostávala hůře,“ vysvětluje prof. Vrablík.

Jak dodává předseda českých kardiologů prof. Linhart, koronavirová pandemie zbrzdila v prvním čtvrtletí poskytování plánované kardiologické péče, což se může projevit nárůstem komplikací v pozdější době: „Na vrcholu covidové krize se nemocní často báli jet do nemocnice a zanedbali i akutní projevy, včetně infarktů. Někteří na to doplatili cenou nejvyšší, jiní přicházejí nyní s projevy srdečního selhání a s dalšími komplikacemi.“ Proto na začátku prázdnin čeští kardiologové vyhlásili kampaň Nemocné české srdce, a avizovali, že chtějí do 10 let snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 % a o 10 % počet těch, kteří kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici.

Markéta Pudilová