Pandemie koronaviru omezila v posledních měsících i aktivity vaší organizace. Jak vypadalo z tohoto pohledu letošní léto, zapojili se senioři do programů, které jste pro ně připravili?
Léto pro nás začalo piknikem a kloboukovou slavností na Střeleckém ostrově. Máme za sebou za dobu působení hodně akcí, ale tohle bylo jiné. Radost ze setkání byla až hmatatelná. Pro spoustu účastníků to byl restart společenského života. Ptáte se, co jsme pro seniory připravili a u té formulace bych se ráda zastavila. V čase uzávěry společnosti, kdy jsme jako jedni z prvních začali a po celou dobu realizovali aktivity on-line, se ukázalo, kolik toho naši klienti umí a co všechno mohou sdílet. V době, kdy téměř nic nemohli, získaly naše on-line aktivity na důležitosti. Klienti začali spontánně realizovat některé přednášky, vznikl pořad Čaj o páté představující inspirativní seniory atd. V tomto duchu, který podporujeme a dělá nám velkou radost, probíhá i letní program. Od nás vzešla myšlenka zmiňovaného pikniku a jahůdka na šlehačce v podobě kloboukové slavnosti, to byl nápad naší klientky Mileny Veselé.

O jaké vaše aktivity byl přes prázdniny největší zájem?
Jednoznačně to je veškerý pohyb v přírodě. Což souvisí s tím, že většina (nejen) seniorů pociťuje, jak se doba koronavirová podepsala na naší fyzické i mentální kondici a snaží se s tím něco dělat. Proto jsou velmi navštěvované lekce nordic walking, hrajeme skvělou severskou hru molkky, chodíme na výlety, které pro sebe vzájemně připravují naši klienti. Úspěch měly opět i tři seniorské pobyty na Orlíku a kurzy trénování paměti pomocí speciálního počítačového programu.

Co připravujete na podzimní měsíce, jaké akce či programy mohou senioři navštívit?
V podzimních měsících budou dále pokračovat lekce nordic walking. Zájemci si budou moci vybrat ze třech druhů kurzů v rámci programu „Trénuj paměť třikrát jinak“ (více o programech zde). Čeká na nás originální oslava Mezinárodního dne seniorů, pořádáme pražské krajské kolo akce „Babička roku“. Od října se opět vrátíme i do on-line prostředí. Věříme, že tento formát má své místo i ve světě, který se už snad bude co nejvíce vracet k normálu. On-line bude opět probíhat mj. populární zdravotní cvičení a zábavná anglická konverzace. Čekají nás zajímavé tematické cykly i jednorázové přednášky. Co se týče aktivit, které chystají naši klienti, vyrazíme společně na golf, na další zajímavé výlety a prohlídky. V tuto chvíli si vás dovoluji pozvat na náš zářijový program.

Jak jste zmínila, jednou z připravovaných aktivit je i soutěž Babička roku 2021. Přibližte nám více tuto soutěž...
Cílem talentové soutěže, která vznikla v Olomouci a postupně se rozšířila do celé ČR je předvést, že každý člověk je svými dovednostmi jedinečný, nehledě na věk. Soutěž Babička roku se snaží zábavnou a příjemnou formou lidem prezentovat, že senioři rozhodně nepatří do starého železa. Nejzajímavější částí programu je volná disciplína. Minulá vítězka Věra Trnková vyhrála s originálním šamanským bubnováním. Po celý slavnostní večer si účastnice užívají hýčkání týmu vizážistek a kadeřníků. K dispozici mají i poradkyni, která pomáhá s přípravou volné disciplíny, chůzí slovním projevem atd. Slavnostní večer je pro účastnice velkým zážitkem a já tímto vyzývám pražské babičky, aby zapomněly na pochyby, že nemají co předvést a do „Babičky“ se přihlásily.

Mohou se ještě nyní zájemkyně o soutěž přihlásit? Kde?
Rozhodně ano. Přihlásit se mohou babičky, případně i dědečkové, do poloviny září na https://pravetedops.cz/babicka-roku-2021/. Vybrané finalistky budou následně vyrozuměny o zařazení do finálového večera, který proběhne 12.10. 2021.

Pracujete pro seniory už řadu let, co vám osobně tato práce dává?
Když jsme s kolegyní Hankou Čepovou před lety organizaci zakládaly, byla to reakce na to, že i my, ať se nám to líbí nebo ne, stárneme. Snažíme se to dělat tak, jak si to jednou představujeme pro sebe. Moje práce je jako každá, když člověk pracuje s lidmi, je plná zajímavých setkání, situací očekávaných, i těch, které překvapí. Potkávám inspirativní seniory, kteří stárnout umí, kteří s nadhledem a snad trochu i díky našim aktivitám, zvládli i těžký minulý rok. Zároveň je tu značné množství těch, kteří jsou z různých důvodů nespokojení. Práce pro a se seniory mi přináší radost, ale samozřejmě i smutek a rozčarování. To třeba, když opakovaně slyším, že někteří prarodiče neviděli svá vnoučata díky koronaviru déle než rok. Pokud by se situace měla opakovat, prosím rodiny seniorů, aby měly na paměti, že kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Dejme si práci s hledáním bezpečných variant setkávání.

Jak se podle vás žije českým seniorům?
Na takto položenou otázku nedokážu odpovědět. Senioři rozhodně nejsou a ani do budoucna nebudou jednolitou skupinou. Mezi našimi klienty jsou šedesátníci, ale i paní Marie, které je dnes 101 let a před několika lety přišla do našeho tehdejšího komunitního centra s tím, že ve svých 95 letech ztratila poslední kamarádku na hraní karet a hledá parťáka. Potřeby, očekávání a hodnocení situace jsou u různých seniorů různé. Souvisí s dřívějším životem a celkově životním stylem, zdravotním stavem, finanční situací, vzděláním, koníčky, vztahy rodinnými i těmi přátelskými. Znám aktivní seniory s vysokou kvalitou života, seniory, kteří statečně bojují se svými omezeními, ale i ty, kteří jsou ze všeho otrávení a zklamaní. Výzkumy věnující se tématu stáří se ve svých zjištěních často rozcházejí. Jedno ovšem mívají společné. Optimisté jsou jednoznačně ve výhodě, a to včetně prognózy do budoucna.

Máte nějakou radu, jak stárnout s grácií?
Stárnutí není vytrženo z kontextu, ale výrazně souvisí s celým našim životem. Když se toto téma probírá v módních časopisech, jsou prezentovány a z různých úhlů hodnoceny dámy, které si vlasy barví nebo nebarví, stejně jako ty, které využívají nebo nevyužívají služeb estetické chirurgie. Když je toto téma řešeno z pohledu výkonu, vídáme stoleté maratonce, osmdesátníky skákající padákem, ale také šedesátníky s vyhořelým pohledem a názorem, že už nemá smysl nic začínat. Svoji cestu a případné vzory si hledá každý sám. Inspirujících seniorů máme i v naší organizaci spoustu. Jejich záběr je různý, ale jedno mají společné - jsou činorodí, učí se novým věcem, snaží se nadchnout okolí. Když je obdivuji, kolik času věnují fyzickým aktivitám, často mi řeknou, že tak nečiní proto, že by byli tak uvědomělí a extra je to bavilo, ale pokud chtějí vstát z postele, nic jiného jim nezbývá. Z toho tak nějak vyplývá, že pokud chceme stárnout s grácií, nezbývá nám, než být aktivní. Ne někdy příště, ale Právě Teď!