Pasekář, kterého znají i za oceánem. Beskydská legenda slaví osmdesátiny
Někteří lidé se diví, že stárnou. Překvapí je to. Pak jsou z toho nešťastní. Já ne. Jsem rád, že jsem staříček. To říká osmdesátník Drahomír Strnadel. Muž, který toho za život zvládl hodně, dodnes každý den v Beskydech dojí svou kravku, přestože je jeho dílo uznáváno až v USA.
Žije v malebné chalupě v beskydské obci Trojanovice. Kromě krávy má také kocoura. S tím si často povídá. Kocourovi lze závidět. Drahomír totiž umí vyprávět krásně. Jeho posluchač má zpravidla pocit, jako by se čas zpomalil a svět byl zase v pořádku.
„Každé ráno mě budil maminčin zpěv a pravidelný rytmus úderů cepů. S rodiči a čtyřmi sourozenci jsme bydleli v chaloupce, kterou tvořily dvě místnosti a chlév pro krávu a kozu. Až do roku 1947 jsme svítili petrolejkou. Běhali jsme venku, sbírali jsme borůvky, jahody. Nad hlavou jsem slyšel skřivana. Všude kolem mě byly hory. Měl jsem pocit, že za nimi je konec světa. Pak jsem jednou vylezl na Radhošť a zjistil jsem, že za nimi jsou další hory, že svět je větší,“ říká.
Tenhle obyčejný kluk z rodiny, jakým se v Beskydech říkalo pasekáři, se však dobře učil, a tak začal studovat Pedagogický institut v Ostravě. Jenže tehdy už svět pasekářů nebyl takový, jako dříve. Pasekáři byli přesvědčováni ke vstupu do zemědělských družstev. Jeho rodiče vstoupili. Nechtěli, aby měl kvůli nim Drahomír a jeho sourozenci potíže. „Dodnes si pamatuju, jak jsme tam přivedli naši jalovici. Byla citlivá, zvyklá na pěkné zacházení. Jmenovala se Škudlena. Tušili jsme, že tam nevydrží. Nevydržela. Nikdo ji tam nevodil na pastvu,“ vzpomíná.
O komunistickém režimu se v jejich rodině nikdy nemluvilo v dobrém a on měl v tomto směru také jasno. A tak přetrpěl studium, přednášky marxismu-leninismu a nastoupil jako učitel v Mořkově a poté ve Střední učňovské škole ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Cena krajiny se neřídí trhem
Jenže pak se jeho život začal zamotávat. Když se v srpnu 1968 dozvěděl o tom, že Československo obsadila Sovětská armáda, napsal vápnem na cestu nápis ‚Okupanti, ven!‘ Každý den pak sledoval, jak se život ve Frenštátě mění. Právě v tomto městě se totiž usídlila velmi početná sovětská vojenská posádka. A tak když jednou jel na kole a míjel auto s velitelem posádky, odplivl si. Prostě si nemohl pomoct. Následoval konflikt. V autě jel s velitelem okresní tajemník komunistické strany. Řekli mu, že urazil všechny sovětské hrdiny, kteří padli za války. „Řekl jsem, že to tedy ne. Jenže jsem jim posloužil, potřebovali vyrobit kontrarevolucionáře. Incident líčili úplně jinak a za mnou pak chodili lidé a říkali, že to muselo být dobré, když jsem toho Rusa zmlátil. Já si ale opravdu jen odplivl,“ vzpomíná.
Dostal zákaz vyučovat ve Frenštátě. Paradoxně však nevadilo, že začal učit v nedalekém Rožnově. Patřil mezi ty, kteří v té oblasti šířili Chartu 77, na což se však naštěstí nepřišlo, i když jeho problémy s režimem neustávaly.
Při práci v Rožnově se mu však otevřel nový svět. Začal se zabývat historií vystěhovalectví. Pátral po okolnostech toho, jak lidé kdysi opouštěli Valašsko a usazovali se ve Spojených státech amerických. Stal se autorem několika studií na toto téma a ty byly velmi ceněny v Texasu, kde žije početná komunita pocházející právě z Valašska. Na její pozvání se mu podařilo dostat do Texasu ještě před listopadem 1989. A pak, po revoluci, mohl své bádání rozjet naplno. Spojené státy navštívil vícekrát, vyšla mu tam velká ceněná kniha o historii přistěhovalectví, stal se tam vážený a známý.
Jenže zároveň si i obyvatelé Trojanovic pamatovali, že tenhle učitel se za komunistů nebál, stál si vždy pevně za svými názory a cítili, že jde o muže, na kterého se dá spolehnout. A tak ho zvolili starostou. Volili ho jím stále dokola, po čtyři volební období, až se nakonec sám v pětašedesáti letech rozhodl dál už nekandidovat. Tvrdí, že chtěl místo přenechat někomu mladšímu.
Když se nyní řekne na Valašsku jeho jméno, je cítit, že k němu lidé stále mají úctu. Nejen proto, že Trojanovice pod jeho vedením vzkvétaly. Drahomír má velký podíl na tom, že v okolí Frenštátu nakonec nebyl realizován záměr zahájit tam těžbu uhlí. Léta urputně bojoval za to, aby k těžbě nedošlo. „Cena krajiny se neřídí trhem. Přál bych si aby na to lidé nezapomněli, aby si nenechali ničit své domovy, aby mysleli na to, co po nich zůstane dalším generacím,“ říká.
Jak se dojí kráva
Nyní je předsedou Matice radhošťské, spolku dobrovolníků, kteří pečují o kapli na Radhošti a odkaz spojený s tímto místem. Drahomír na vrchol stále chodí, i když sám o sobě říká, že je už staříček. „Jsem za to ale vděčný. Ne každý má štěstí, že se stane staříčkem. Jsem rád, že mi bylo dáno absolvovat celý životní cyklus, poznat život od mládí až do stáří. Na něm je pěkné to, že si člověk uvědomuje hodnotu času,“ vysvětluje.
Když se rozpovídá, člověk si říká, že musel být skvělý učitel. Zná v Beskydech každý kout, pověsti s nimi spojené, dokáže věty řadit v pozoruhodných souvislostech. To je učitel, který musel dokázat zaujmout i ty nejvíce nezbedné žáčky, napadá jeho posluchače. I když mezi tím, co říká, občas zazní smutné věty: „Myslel jsem, že po pádu komunismus lidé ase začnou obdělávat menší pole, živit se tím, co vypěstují, vést způsob života, kterému se říkalo pasekářský. Jenže teď vidím, že lidé o takový způsob života nemají zájem. Děti neběhají venku. Nevědí, jak se dojí kráva. Netuší, jak se získává to, co jedí. Asi si myslí, že vše zařídí nějaký digitální program. Jenže ta kráva, ta půda, jsou stále to nejdůležitější. Mrzí mě, že na to lidé zapomněli.“
Svou kravku stále dojí sám. Stále sklízí jablka ze stromů okolo své chalupy. Možná, že by turistu, který projde okolo, nenapadlo, že je to bývalý starosta, muž známý a uznávaný až za oceánem, autor ceněných odborných prací o historii. Ale stačí se s ním dát do řeči. Poslouchat ho. Přestavit si, jaké to bylo, když jako malý kluk pozoroval dědu, který v kuchyni strouhal šindel a dělal z něj máselnice, putýnky, džbery. Jak běhal po louce, zatímco jeho máma sekala trávu a zpívala. Jak krásné to muselo být, když na Radhošti nebyly davy turistů a Pustevny nehyzdila obrovská konstrukce s názvem stezka v oblacích, díky které je tam rušno jako na Václavském náměstí. To všechno si Drahomír, kterému je letos 15. srpna osmdesát, pamatuje. Ale hlavně, umí o tom krásně vyprávět.
Scarlett Wilková pro i60
Pošlete odkaz na tento článek
Na místě bývalé zahrádkářské kolonie, doslova pár kroků od mého…
Lamberk, místní část obce Obříství, označoval místo, kde se v…
Po krátké, těžké nemoci zemřela ve věku 64 let předsedkyně…
Podle katolického kněze Marka Orko Váchy nastává ve společnosti v…
Paměti legendárního komika Járy Kohouta Hop sem, hop tam vyšly u…
Málokdo na území východního bloku zažil to, co on, velkou slávu,…
Narodila se v roce 1754 jako Elisabeth Charlotte Constanze von…
Dne 4. února jsme si připomněli 205 let od narození spisovatelky…
Do své třetí sezóny vstupuje Zikmundova vila jako místo inspirace…
Vážený, milý, mnou a mými blízkými a vlastně celou kulturní částí…
Ve dvaadevadesáti letech zemřel zpěvák, herec a moderátor Josef…
Kdyby mi ještě před časem někdo nabídl návštěvu koncertu Josefa…
Drahý Mistře,
chtěla bych Vám napsat, že ačkoliv byly Vaše…
Citáty jsou delikatesní jednohubky pro ducha čtenáře či posluchače…
V neděli 16. března oslavil neuvěřitelné devadesáté páté…
Ten, kdo se bojí klasiky, určitě není členem našeho čtenářského…
Letos v červnu uplyne dvacet let od úmrtí akademického malíře…
O Velikonocích skončila v domě U Zlatého prstenu na Starém Městě v…
Letošek můžeme nazvat rokem Magdaleny Dobromily Rettigové, protože…
Ve věku 78 let zemřel herec Jiří Bartoška. Podlehl zhoubné nemoci,…
Zmrzlí! Kdo by se jich nebál. Především jsou postrachem zahrádkářů…
Filmový a divadelní herec Jiří Bartoška patřil, zcela nepochybně,…
Vzpomněla jsem si v období kulatého výročí ukončení 2. světové…
Peníze utrácela, žila na dluh. Měla svobodomyslný životní styl,…
„Já Vás miluji a chci býti Vaší lásky hodna,“ vyznala se Karlu…
Před třemi lety, 17. června 2022, skončila životní pouť…
Určitě se to stává. Brouzdáte po internetu, a najednou…
Už máme léto a slunovrat už taky byl. A propánajána, i svatého…
Dvakrát nadšená jsem z nich tedy nebyla, přesouvali se pomalu…
Hlavní je umět se z prekérních situací vymluvit. A najít…
Narodil se v Trhových Svinech, právě dnes je tomu 153 let. Je…
Životy svatých nebývaly lehké. Svatý Benedikt, jehož liturgický…
Díky návštěvě večerníčkového Vydrýska ve Stanici ochrany fauny…
Nezavděčila se. Vařila jak divá, servírovala, kmitala sem a tam a…
Měli jste rádi pohádky Hanse Christiana Andersena? Já velmi, ale…
"Otočte mě, z téhle strany jsem už dostatečně propečený" -…
„Lépe být mučedníkem, než být darmochlebem, který neví, zač a proč…
Až do 21. října letošního roku můžete v Galerii Tančící dům v…
„Na vařený nudli,“ říkávala moje krásná a svérázná teta, když si…
Odmalička se sebepoškozovala. Od pěti let jedla jen obden, aby…
Arthur Breisky náleží mezi autory, jejichž jméno v učebnicích…
"Z těla mi odpadávají celé kusy kůže i s masem" - napsal v…
V neděli 5. října by se dožil 89 let devátý a poslední…
Tafefobie je abnormální strach z pohřbení zaživa. Celý život jí…
Svou ochotou upevnil především moc císaři, nikoli však svoji.…
Jako přednostka Ústavu preventivního lékařství chodila na…
Její romány se v posledních několika letech zařadily mezi…
Když španělský král Filip IV. Habsburský provdal svou…
Obratný muž, který kypěl energií a ctižádostí se chopil moci.…
Pasta Oner, skutečným jménem Zdeněk Řanda (narozen 28. prosince…
Ve věku 81 let zemřela herečka, zpěvačka a výtvarnice Věra…
U nás neznámý, ale jinak…
Tak jak to dopadlo? Pekli jste? Mám na mysli husu, samozřejmě…
V historii tak trochu zapadla. Byla Přemyslovna, princezna a…
Kdo by neznal Dobrodružství Huckleberryho Finna a také Toma…
Některá díla nás vrátí do období, kdy bychom sice žít nechtěli,…
Má po světě několik klonů. Nejslavnější je Santa Claus. Možná…
Ve třiadevadesáti letech zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk,…
Povím vám příběh ze života. Žila jednou moc krásná holka. Měla…
Svatá Lucie noci upije. ale dne nepřidá. Staré pořekadlo.…
Protože dobře umřel. To jsou paradoxy. Měl totiž štěstí, že…
Někdy se tak stane. Na našem předvánočním setkání v Domě U Minuty…
Kdo vlastně byla? Panna? Žena nebo muž? Nebo byla jenom převlečená…
Ale stejně se stala pramáti dalších korunovaných hlav. Nejen…
Měla jsem v ten den před 15 lety naplánované kulturní…
V červnu loňského roku jsem začala vzpomínat na setkání s…
Patřila mezi největší hvězdy poválečné české a československé…
Virgen de Suyapa. Nebo Nuestra Señora de Suyapa (Naše Paní ze…
Pojďte se mnou zavítat do světa básníků: Emily Dickinson …
Pohádky začínají obvykle „bylo – nebylo, za sedmero horami a…
Jan Neruda řekl: Kdybych měl zrušit všechny svátky, tak Vánoce…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jsou kolem nás místa, kterými projdeme v průběhu roku nesčetněkrát…
Měsíc prosinec se, co se týče počasí, u nás vůbec nijak nevytáhl.…
V nedávných dnech hladinu poklidného povánočního života rozbouřila…
Zámek Teplice. Počátek jeho vzniku spadá do druhé poloviny 12…
Jak já bych si přála zimu, jak má být - mráz by mi nevadil a…
I ve druhém pololetí loňského roku jsem se snažila žít kulturou.…
Obec Radovesice se rozkládala v krásném údolí obklopeném…
Řídím se heslem, že pohyb je život. Nohy mi díky bohu stále slouží…
Index prosperity a finančního zdraví nově sleduje i…
Návštěvníci a běžní obyvatelé Frýdku-Místku mají jednu výhodu. Na…
Fotím ráda detaily. Snažím se najít něco poutavého i v tom,…
Kdo hledá, najde - tak to se mi nepotvrdilo. Pátrala jsem…
V první polovině měsíce března jsme se vypravili na návštěvu k…
Je březen, venku je hezky, slunce už má docela sílu. Vždycky, když…
Dočetla jsem se, že Pelhřimov v letošním roce slaví 800.…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Do Poděbrad jezdívám docela často. Ostatně, nemám to sem z Hradce…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Jihočeský Jindřichův Hradec je jedním z míst mého srdce. Nedaleko…
V loňském roce jsem se poprvé zúčastnila tradičního velikonočního…
Česká Kamenice, přesněji řečeno. A Českou Kamenicí protéká řeka…
Tahle divočina chytí za srdce. Aspoň mně chytila. To nejsou jenom…
V Litomyšli nepramení léčebný pramen ani netryská blahodárné…
Pražský obchodní dům Máj, který je pro Čechy synonymem počátků…
Na ulici Česká v Brně se nachází Národní kulturní památka…
Jako každý rok, tak také letos se senioři z různých koutů naší…
Setkání, setkání, všechny smutky zahání. A zvlášť když jde o již…
Ano, vrátilla jsem se nakrátko zpět v čase do 19.století v obci…
O letošním báječném setkání příznivců portálu i60 v Lednici…
Přiznávám, že Kladno jsem měla dlouhou dobu spojené s těžbou…
Český sochař a malíř Michal Olšiak se svými přáteli připravil…
Podivný magnetismus, už jsem zase na severu. Tentokrát jsem zvolil…
V neděli 25. května uplynulo padesát let od znovuotevření…
Cestující autobusovou dopravou se od počátku letošního…
Stává se mým zvykem strávit jeden týden v červnu v lázních…
Bývalý jateční areál Holešovická tržnice si v letošním roce…
Pro letošní turistický zájezd nám naši vedoucí turistického oddílu…
Byla jsem od mládí velká luštitelka křížovek. Ve většině z …
Humpolec je s největší pravděpodobností většině národa znám jako…
Půvabné jihočeské město Blatná je koncem června ještě půvabnější:…
Když chcete udělat nějakou strhující reportáž, stačí poslat…
O svých zážitcích z Karlových Varů jsem již několikrát psala. Moje…
Název článku možná vypadá trochu divně, ale nic divného na něm…
Dostala jsem před lety od kamarádky do e-mailové pošty překrásnou…
Řízením osudu jsem se ocitla v Moravských Budějovicích. Městečko…
Chci vám vyprávět o záchraně jedné krásné nemovitosti. Pozoruhodná…
Areál bývalé slavné Pražské továrny na automobily ve Vysočanech,…
Letos v červenci jsme pobývali s naší turistickou partou na…
Jihočeské Holašovice, proslulé selským barokem, jsem poprvé…
Štramberk jsme již několikrát navštívili, ale město má tak hezké…
Nevelké jihočeské městečko Stráž nad Nežárkou najdete v…
Město Benátky nad Jizerou leží u rychlostní komunikace…
Na pomezí Čech, Moravy a Rakouska najdete…
Touláte se rádi, stejně jako já? Máte svůj rajón prochozený a cosi…
Sejít se v útulné vesnické hospůdce na pivo či víno bývala běžná…
Hlídáte každý rok o prázdninách vnoučata a nechce se vám s …
Kostkový cukr je základním symbolem Dačic. První kostka cukru zde…
Procházím uličkami města, které jsem si, právě tak jako před…
Před necelým půlrokem, přesně 24. března v osm hodin ráno, se…
Název města Brtnice na Jihlavsku, ležícího v údolí říčky…
Koncem srpna jsem si přečetla zajímavou pozvánku: Městys…
Emháďák. Možná to na poslech zní trochu hanlivě, ale je to člověk…
U nás se říká, že burčák je lék na všechny neduhy. Prý čistí krev,…
Kraj hlubokých hvozdů, mozolů a teskných balad. Tak jsem vnímala…
Kdo z nás by je neznal. Chutnají snad všem a upravit se…
Není snad v zemích českých seniora či seniorky, kteří by neznali…
Jakmile vyjdu na kraj našeho města za poslední domy, vidím na…
Nadace O2 vyhlašuje již 7. ročník grantového programu O2…
Přestože ten pravý advent začíná až koncem listopadu, některá…
Středočeské Říčany opět potvrdily svou dominanci a poosmé v…
Jihomoravská metropole získala v loňském roce zasloužený titul…
Mám ráda náš kraj. I když příroda v Ústeckém kraji dostala v…
Podzim patří z mého hlediska k nejlepšímu ročnímu období na…
Nejenom, že je Jindřichův Hradec mojí "srdcovkou", kam se…
Do předvánoční nálady jsem pro vás připravila ještě jednu…
Do Jihlavy, neboli ,poněmecku' Iglau, jak se zde stále říká,…
Místo, kam jsem se chtěla vždycky podívat, dokonce jako astmatik…
Nelahozeveský venkovský fotbal, to byla kdysi paráda. Říkalo se…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %