Na to, nakolik jsou Češi vyššího věku v přátelském vztahu s cigaretami, se zaměřil projekt Českého statistického úřadu Senioři v datech. Potvrdil, že v Česku rozhodně neplatí, že by muži byli náruživými kuřáky a dámy krčily své nosíky se slovy: „Nech toho, smrdí to a škodí to zdraví.“

„Mezi muži je zastoupení kuřáků vyšší než mezi ženami, a to opět celkově i ve všech jednotlivých věkových kategoriích. Denně kouřilo zhruba šestnáct procent všech žen a dvacet čtyři procent všech mužů. Oproti roku 2014 v případě žen nedošlo k žádné změně, muži ale zaznamenali pokles o čtyři procentní body,“ uvedl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.

Jeho zpráva přinesla další zajímavá čísla. S rostoucím věkem se podíly denních kuřáků snižují a zároveň se sbližují rozdíly mezi ženami i muži. Ve věku sedmdesát pět let a více let kouřilo denně ještě šest procent mužů a čtyři procenta žen. Ve věkové kategorii šedesát pět až sedmdesát čtyři let  denně kouřilo osmnáct procent mužů a patnáct procent žen. Zde se ve srovnání s rokem 2014 o pět procentních bodů zvýšil podíl žen - kuřaček, zatímco zastoupení mužů - kuřáků o dva a půl procentního bodu pokleslo.

Shrnuto, pánům se ve vyšším věku více daří se svým zlozvykem skoncovat.

Tady je zkušenost jednoho z nich. „Kouřil jsem celý život, několikrát jsem se pokoušel přestat, ale vydrželo mi to jen na chvíli. Jenže pak mě vyděsil lékař, který mi našel spoustu neduhů a jasně mi vysvětlil, že když nepřestanu, bude zle. A já přestal. Najednou to šlo. Ze dne na den. Ze strachu,“ vypráví osmašedesátiletý Ivan. Potíž je v tom, že téma kouření se poté stalo v jejich rodině výbušnou směsí. „Manželka nepřestala, ale aby mi neškodila, chodí kouřit na balkon. Taky dost hulí, když sedíme na zahradě s přáteli. A já, přiznávám, do ní kvůli tomu dost rýpu. Mám o ni strach. Navíc vím, že přestat jde. Už nevěřím těm řečem, že nejde, i když je taky celý život vedl. Nechápu teď, že ona s tím nedovede seknout, najednou mi to připadá jako slabost. Dost se teď kvůli tomu hádáme,“ říká.

Zpráva Senioři v datech obsahuje ještě jeden zajímavý údaj. V kategorii muži ve věku od šedesáti pěti let nahoru je více než čtyřicet procent bývalých denních kuřáků. Zdá se, že právě tato věková kategorie často dokáže s neřestí skončit. Vysvětlení mohou být různá, jako velmi pravděpodobné se jeví to, že jde o muže, kteří jsou ještě poměrně zdraví a uvědomují si, že mají velkou část života před sebou. Chtějí ji prožít aktivně a tak mnozí začnou sportovat, dbát na svou životosprávu a přestanou kouřit.

Nejčastější důvod, proč lidé přestávají kouřit, je však shodný – dostanou strach z nemoci, případně už onemocněli.

„Mnohokrát jsem četla články o tom, jak cigarety působí na zdraví, ale nikdy jsem nedokázala přestat. Až když jsem se propracovala k nádoru na plících, jsem pochopila, že jsem slaboch. Léčba zatím vypadá dobře, lékaři jsou optimističtí, ale já si teď říkám, jak jsem byla pitomá, že jsem si těch pár denních cigárek nebyla schopna odpustit,“ vypráví devětapadesátiletá Iveta, která kouřila od svých dvaceti let a přestala jen v těhotenství. „Takže vlastně jsem pak od takových pětadvaceti nepřetržitě hulila až do té nemoci,“ přiznává.

Z dalších průzkumů vyplývá, že cigaretu si pravidelně nebo příležitostně zapálí až dvaadvacet procent Češek starších patnácti let. Mnohdy za tím stojí ani ne tak chuť na cigaretu, jako spíše snaha se přizpůsobit okolí, touha vypadat zajímavě. Pak se z kouření stane zvyk, únik ze stresu, odpočinek mezi náročnými úkoly. „V práci všichni kouřili, vlastně jsem začala kvůli nim. Vždy se sebrali, šli na dvorek, zakouřili, pobavili se. Mě nebavilo sedět sama v kanceláři, tak jsem se jim vlastně přizpůsobila, i když jsem na cigaretu ani neměla chuť. Pak se z toho stal zvyk na celý život. A protože žiju sama, ani nyní nemám motivaci skončit. Na řeči, že to škodí, kašlu. Kávička a cigárko prostě ke mně patří a stejně nechci žít do sta let,“ tvrdí dvaasedmdesátiletá Olga.

Existují vědecké studie, podle kterých za deset let aktivního kouření ženský organismus zestárne o dvanáct let. Podle některých lékařů má nikotin na ženy mnohem více zhoubné účinky než na muže, mnozí považují za argument proti kouření žen i to, že cigarety prokazatelně působí na vzhled. A většina kuřaček to ví. Časem je jejich pleť zažloutlá, mají více vrásek a mnohdy vypadají unavenější, než jejich zdravě žijící vrstevnice.

I když, jak už o bývá, žádné pravidlo stoprocentně neplatí a tak si většina kuřaček myslí, že právě jim se ničivý účinek nikotinu na vzhled vyhne. Jisté je jedno: přestat s kouřením je těžké a průzkum Senioři v datech to jen potvrdil.