Když se řekne barvy června, první se mi vybaví slovo směska či prolínání. Proč? Ať se podívám sem i tam před sebe či za sebe barvy na paletě přírody se mísí, prolínají, kombinují, až oči přecházejí. Jakoby se předháněly, která bude jasnější, zářivější, která víc zaujme opojnou vůní své okolí.

Také se vám zdá, že červnové barvy zpívají, kolotají a tančí v žáru slunce i v kapkách deště, že jsou předzvěstí léta, sladkého nicnedělání, letních lásek a romantických večerů, že potěší i utiší bolavá srdce? Nezbývá než si přát, ať jsou naše rána, dny, noci stejně barevné jako paleta přírody.