Roky už nekupuji žádný čaj. Od brzkého jara do pozdního podzimu využívám to co mi dá zahrada a dvůr. Přes zimu vše sušené. Jitrocel používám čerstvý i sušený na kašel a vůbec průdušky. Jen se špatně suší, musí být ve stínu na líse a po lístcích jinak zčerná. Kopřiva je po celý rok. Z jara je dost silná, takže stačí pár lístků. Je močopudná, takže na pročištění organismu. Co dál? Netřesk, pár rozmačkaných lístků místo citrónu. Rýmovník jak jinak na rýmu. Meduňka před spaním na uklidnění. Čerstvé lístky z planých výhonků černého rybízu na ovocný čaj. Taktéž i suším na zimu. O bezu a šípku ani nemluvím. Jak říkaly naše babičky. ,,Před šípkem smekni, před bezem klekni." Samozřejmě lipový květ... a tak bych mohl pokračovat. Jinak do svého ,,čaje" i pampelišku, sedmikrásky...opravdu co dům dá. No a na obarvení rozmačkaný rybíz, červený, černý nebo aronii. Navařím to ráno do skleněného džbánku. Ono to i pěkně vypadá. V létě vychladím a mám pití na celý den. Místní svišti letí okolo. ,,Strejdo, nemáš to dobrý pití?" No vida. To co seberu na dvoře je jim lepší než slazené limonády ze supermarketu. Jednou mi povídá malej Kuba ,,Strejdo, já tu tvoji limonádu nechci ." ,,A pročpak?" ,,No...říkal si prej Jírovi, že ji děláš z toho co najdeš na dvoře." ,,No to jo..." ,,No jo, ale nedáváš tam i slepičince?" Myslel jsem, že umřu smíchy. ,,Ne slepičince tam nedávám, vidíš taky, že slepice nemám a psí bobky po Sáře uklízím." ,,Tak já si dám." Vzal jsem jednou kluky na louku a učil je rozpoznávat byliny, k čemu jsou a jak je použít. Vida... odkojenci internetem najednou o to měli větší zájem a hlavně si to ,,ohmatali", než nuceně něco hledat na Wikipedii do úkolu z přírodopisu. Ale zpět k bylinkám. Vyrábím z nich také sirupy. Ovšem pozor! Vše za studena, žádný var, žádné předpírání apod. Vyperete pyl. Varem zničíte cenné vitamíny. Takže třeba hrst jitrocele, hrst cukru, hrst jitrocele, hrst cukru a to vše postupně pěchovat do velké láhve. Když je úplně plná a napěchovaná tak to jen proliji vystydlou převařenou vodou. Zavíčkuji a nechám v temnotě v komoře než pustí šťávu. Čím déle, tím lépe. Občas to promíchám. Po nějakém měsíci to scedím ( pokud možno vše v porcelánu nebo dřevě či umělé hmotě, žádný kov. Vymačkám do toho citron dle chuti. Pro dospělé lžičku Alpy. Sleji do menších lahviček a mám sirup na suchý kašel. Bez chemie a v podstatě zadarmo, nebo určitě levnější než přípravky z lékárny. Tak zpracovávám i ostatní bylinky. Vedle sirupů také tinktury. Kořen kostivalu naložený do alkoholu na klouby. Kaštany taktéž v alkoholu na unavené svalstvo. Atd. Sousedé už si zvykli. Když mají trápení tak jim pomůže strejda Milan. Dělají si ze mne legraci, že nemají ve vsi bábu kořenářku, ale dědka kořenáře. Ale je v tom síla, protože je z přírody. Říkám , že je nevyléčím, ale ulevím od bolesti a když si nejsem jistý tak odmítám. ,,Bolí tě zuby? Na pohotovost o víkendu až do Plzně. Tady máš olejíček z hřebíčku. Pomůže ti, ale v pondělí mazej ke své zubařce." ,, Spálila jsi se v kuchyni? Tady máš olejíček z netřesku. Zchladí popáleninu a pomůže hojení." A tak by se dalo pokračovat. :-D Takže tolik můj příspěvek k článku. Chcete se na něco zeptat? ;-)

Na bylinky nedám dopustit a na paní Mgr. Podhornou také ne.

Bylinky mají u mne místo v mnoha podobách. Kopřivový a meduňkový čaj, v létě nedám dopustit na džbán s vodou, mátou a citronem atd. Bylinky jsou tělu prospěšné, ale v některých případech je nutné konzultovat jejich užívání kvůli kontraindikacím s léky.