Moc se toho v tomto čase dělat nedá, ale na jedno je času více, než kdy bývávalo, na procházky. A pokud chci zůstat pozitivní, a to bych moc ráda (covidově samozřejmě negativní), musím si dělat každodenní malé radosti všude, kudy chodím, možná si i trochu vymýšlet a hrát si ... a fotit.
Nemáte chuť na malou fotoprocházku s příběhem?
Před pár dny jsem potkala dva sněhuláky, jednoho, který se chlubil svým novým kloboukem, zatímco ten druhý v plechové čepičce si smutně stěžoval na nevlídné místo a těšil se, až roztaje. Kousek dál na plotě se třepotal rezavěhnědý lístek, možná mu bylo zima, nebo čekal na vítr. Ryba z krajkoví a dečka utkaná z pavučin předváděly svoji preciznost a soupeřily s třpytem potůčku. Na stromě poskakoval zajíc, který tuze spěchal, že běží k potoku, ale proč, to neřekl.
Když jsem se ráno probudila, schody pod balkonem skoro nebyly, jen malinko, jakoby tužkou malované. Den poté přispěchali zelení mužíčci a umělecký výtvor přírody zničili, dlužno dodat, že v dobrém úmyslu. Hlavně neupadnout!
Dalšího dne se chumelilo, u globusu jsem viděla dva stařečky, kteří asi neměli nikoho, kdo by jim nakoupil. Na zpáteční cestě na kopci v zahrádce jsem si chtěla vyfotit sáňkující děti, asi tak desetiletý kluk mě upozornil: "Paní, to mi pak na obličej musíte dát tu cenzuru".
A příští ráno před garáží Sherlock s Watsonem zkoumali neznámé stopy. Já se k nim tentokrát nepřidala, ale pokračovala jsem ke ztichlému pískovišti, a pak dále k rybníku. Až jsem se lekla, když po mně sáhla revmaticky pokroucená ruka statného stromu. Vedle bylo veseleji, mladý muž tam poctivě umetal cestičku dívce na bruslích. Vystřihla mi piruetu jako z partesu a já šla spokojeně dál. Byl překrásný den, slunce až přehánělo….
U hájenky na lavičce odpočíval pán a druhý se kochal tou zimní nádherou, sníh jiskřil, intenzivně jsem vnímala to zvláštní propojení. Domů jsem se vracela kolem potoka a on mi nabídl své srdce. Ráda se s vámi o ně podělím …
P.S. Kdoví, zda i zajíc ví ...
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
