Virová anabáze dvojího pohledu na koronavirus SARS CoV-2, kterou nelze přehlédnout, pokud se logicky uvažuje
Corona vir Covid -19 9. Tento název koronavirového onemocnění od prosince roku 2020 ovládl snad veškeré mediální složky na této planetě. Denně se chrlí nové a nové informace o zákeřnosti tohoto viru, o boji s touto nemocí, s kterou se doposud lidstvo nikdy nesetkalo, a neznalo nijakou obranu. Media nás informují podrobně o počtu nakažených denně, úmrtnosti, ale i o počtu vyléčených. Informují o snaze firem najít účinné očkovací látky, které lidstvo ochrání před touto virovou pohromou. Přijímají se různá opatření, postupy, zákazy a příkazy, jak se máme chovat, abychom co nejméně se stali nositeli a šiřiteli toho virového nebezpečí.
.Ano, údajně se ví, odkud vir pochází. Z tržnice ve městě Wu-chan v Číně od netopýrů, kteří se prodávají ke konzumaci. To psala media na začátku roku 2020. Tak jasná věc. Odtamtud se přenesl díky cestování do Evropy, nejvíc do Itálie. Vědělo se o tom, a výsledek? Žádný. Chcete jet do Itálie? Jeďte. Desítky lidí se nakazily v lyžařském středisku v Alpách, no a co, chcete si zalyžovat a středisko navštívit? Kupte si zájezd přesně do infikovaných míst. Žádné zákazy. Odtamtud se vir roznesl po celém světě. Vítejte v Itálii.
A situace v dnešní době?
Chce to pevné nervy. Denní informace o viru nás doslova zasypávají na každém kroku. Tisk, rozhlas, televize. Ale stačí se zamyslet, porozhlédnout se, pouvažovat, porovnat, co se píše a hlásá v médiích kolem nás, a vězte, že je čemu se divit. Rouškové období, které každý z nás zažívá, je v plném tempu. Roušky povinně v MHD, v obchodech, v místech, kde se sdružují lidé, a hlavně, dodržovat bezpečnou vzdálenost od druhého 2 metry. Na zastávce MHD, v krámu, na úřadech…
Ale praxe?
Už jste někde zažili rozestup čekajících lidí na MHD v rozestupu 2 metrů? Fronta by byla desítky metrů dlouhá. Pak ale po chodníku, kde by tito lidé stáli, by nesměl chodit jiný člověk, který jen prochází kolem a nečeká na MHD. Porušil by příkaz. O kočárkách ani nemluvě. V obchodě to platí též. 2 metry rozestup.
Ale…
Už jste si zkusili s nákupním košíkem při výběru zboží dodržovat tuto vzdálenost? Vězte, že v bezpečné vzdálenosti by nikdo kolem vás neprojel, protože byste se tam nevešli. Nemluvě u pečiva, kdy i uprostřed volné plochy na průchod jsou regály se zbožím. Projede jen jeden člověk. A běda, když zastaví, vybírá si zboží, tak za ním by byla fronta hlava na hlavě. Zkuste si někdy odhadem zjistit šířku volného pohybu mezi regály. Máte většinou problém se vyhnout druhému nakupujícímu, abyste do něj nákupním košíkem nenajeli… To platí i u pokladen.
Uzavřou se restaurace, aby se opět zas otevřely a po pár dnech se opět uzavřely. A pak se dovíte, že se chystá zase jejich otevření. Tak jak je to… Šup sem, šup tam. Zákaz čepování nápojů do kelímku, takže hezky s víkem, nekonzumovat v místě prodeje… Hezké, ale stačí popojít dva metry, pomalu jít a za pochodu se najíst, napít, a bez roušky. To je v pořádku. Světe, div se.
Obchody se uzavírají, aby se po krátké době zase otevřely, a opět uzavřely. Jsou otevřeny obchody s potravinami, lékárny, květinářství, a další výjimky, ale běžné obchody ne. Běda, když se vám poškodí kabát, boty, kabela, peněženka, máte smůlu. Ovšem, zase je výjimka… pokud máte prodejnu textilu, a doplňků, měli byste mít zavřeno. Ovšem stačí, abyste měli vystaveny venku umělé květiny, v krámku poličku s květináči, a kolem všude klasický textil a oděvy, ano… Můžete mít krám otevřen a vše prodávat, protože prodáváte i květiny. Viz foto. Obchod otevřen.
No, a až se zase vše otevře, nastane takový útok na prodejní plochy, že tam bude hlava na hlavě. Omezený vstup lidí, aby byla zajištěna bezpečná vzdálenost? Ano je to možné, ale před krámem se budete prodírat davem čekajících lidí na to, až na ně přijde řada. A rozhodně 2 metry od sebe nebudou desítky minut lidé stát.
Jeden příklad za všechny,
Václavské náměstí Praha. Obchod s reklamním zbožím, keramikou, suvenýry ve znamení Prahy. Otevřen. V nabídce i velice hezká kasička na kovové mince ve tvaru prasátka, jež všichni známe. Velikostně objemná, a jako dárek velice vhodná kasička. Ovšem chyba. Nekoupíte ji. Dle nařízení vlády je tento výrobek určen jako hračka, a tudíž zákaz prodeje. Co má co kasička na peníze shodného s hračkou? Ovšem v regálech opodál gumové prasátka, hrací kostky, hrníčky s humorným popisem… Vše v prodeji. I propisovací tužky a pastelky byly v zákazu prodeje. Důvod? Virová situace. Takže, když se doma vypíše při psaní propisovací tužka,… nemáte šanci dopsat. Jedině tak za měsíc snad, až si ji budete moci koupit.
Ale bliká na lepší časy. Vakcína proti koronaviru, co nás ochrání. Dokonce více druhů. Jen jaksi se dle toho, co můžeme slyšet a číst z médií, neví, která je vlastně tak IN, aby nás ochránila. Objednalo se 80 tisíc kusů, hurá, a bum. Vzápětí uveřejněná zpráva, že se do ČR dostane jen 40 000 dávek, a aby bylo veselo, uzavřelo se to prozatím na 20 000. Kde je těch opěvovaných 60 tisíc dávek?
Máme očkovací centra, která jen tak tak stačí. Nemocnice jednou na doraz, Na odběrných místech vzorku, zda člověk je pozitivní či ne, je odběr ne na minuty, ale na hodiny. V Brně i v Praze na výstavišti jsou připravena záchytná místa, kde by se dalo hromadně očkovat, ale i léčit vážné případy onemocnění koronavirem. A zase rozdíl. V Brně pronájem hal zadarmo, v Praze dle informací v médiích přes 500 000 Kč měsíčně. A výsledek? Do dnešní doby tyto prostory nenavštívil ani jeden člověk s nákazou, či aby využil možnost očkování. Plochy zcela prázdné. Jediný pohyb je údržba areálu, a bezpečnostní služba. Myšlenka, čím by se očkovalo hromadně, když je nedostatek očkovací látky, a jak už se na internetu objevila informace, že dochází i zásoba injekčních jehel, je doslova mrazivá. To není výmysl, to jsou fakta, co media uveřejňují.
Úmrtnost, nemocnost, i počet vyléčených se denně mění dle informací na netu. A jsou to počty ne o desítky větší či menší ale o tisíce. Jeden den 4 000 nakažených, a druhý den hup, 12 000 nakažených, třetí den 17 000 nakažených. Ovšem s dodatkem, že denní maximální možnost odběru a vyhodnocení pacienta či zájemce o test je v daleko menším počtu, než denní počet nakažených. Tak, jak to je…
A tak to je v dalších nařízeních státu, která se mění doslova ze dne na den. Toto, a toto je povoleno, pak záhy zakázáno, s možností úpravy, aby to bylo povoleno, čert se v tom vyznej.
V začátcích epidemie jsme se připravovali na jisté postupy, media informovala, jak se vláda a složky zdravotnictví připravují a jsou připraveny a výsledek? Jsme ve všem nadoraz, nikdo neví, co bude zítra, a jsme jedni z nejhorších států v boji s virovým onemocněním. Hlavní otázka zní.
PROČ?
Proč jsme ve středu Evropy skoro nejhorší země, která v boji s koronavirem tak dopadla? Jaká situace k tomu přispěla? Vždyť jsme byli neustále ze shora informováni, jak jsme na to vše připraveni, co se zajišťuje, vytváří, aby se vše zvládlo… A dnešní situace je?...
Budeme mít na to, se z toho sami dostat, nebo budeme čekat na zázrak a pomocnou ruku ze zahraničí? Ale nezapomeňme na jedno. Vše je něco za něco, a v celkové této situaci jde o hodně peněz… Jak pro koho a za co. A vězte, že čas nám ukáže, co a jak za vším je a bylo. A možná se budeme divit …
Jak vy byste zásadně nastavili podmínky v boji proti nemoci, kdybyste měli tuto šanci? Co byste zakázali, omezili a jak byste nastavili jasné podmínky pro všechny, abychom tuto situaci, v níž žijeme, ohledně koronaviru úspěšně a rychle zvládli?
Pevné zdraví a sílu vydržet všem.
Pošlete odkaz na tento článek
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %