V předcházející části si Marta s Petrem užili noční pozorování Perseid. Martin syn Libor zase vyrazil s kamarádem do letního kina. Na poslední chvíli se k nim přidala i Petrova dcera Lenka.

Společná snídaně s mladými a ještě k tomu na zahradě, to už Marta dlouho nezažila! Dala si záležet, probrala lednici, posbírala poslední borůvky a ostružiny a upekla hromadu nádherně vonících palačinek. A jak tak pobíhala z kuchyně na zahradu a zpět, šramotila s nádobím a vyluzovala omamné vůně v kuchyni, postupně se probouzeli její strávníci. Nejdřív malá Sofie, ta přišla za babičkou v pyžamu rovnou na zahradu a pomáhala jí sbírat borůvky (většinou rovnou do své pusinky). V kuchyni při přípravě těsta na palačinky ji zastihla Lenka. Rozpačitě zívala a sháněla se po kávě. Zatím netušila, že oba mladí muži nocovali na verandě.

Marta ji poslala prostřít velký stůl ven a potutelně se přitom usmívala. Lenka se za chvíli přiřítila zpátky.
"Proč jsi mi neřekla, že kluci spí na verandě, málem jsem Libora zašlápla." řekla polohlasem a vypadalo to, že je opravdu překvapená.
"Myslela jsem, že to víš. Že jste přišli v noci společně." odpověděla Marta, která byla proti Lence ve výhodě, protože nebyla tak zoufale rozespalá.
"To jsme přišli společně. Kluci trvali na tom, že mě musí doprovodit až sem, aby měli jistotu, že jsem dorazila v pořádku. A docela si to užili, pečovali o mě svědomitě celou cestu od rybníka až ke dveřím chaty. A pak se rozloučili, nasedli na kolo a odjeli." řekla bez zaváhání.
"Tak si to asi rozmysleli. Noc byla krásně teplá a ty spacáky, co se povalovaly na lavici, je k tomu úplně vybízely." odhadla Marta situaci. Z Lenčina hlasu však cítila, že jí přítomnost kluků nějak vadí. Zatím netušila, proč. Při obracení palačinek Lence aspoň stručně vylíčila, jak byli s Petrem pozorovat Perseidy. A od toho večera zůstaly ty spacáky a karimatky pohozené na verandě.

Postupně se u stolu na zahradě sešli všichni. Pozvání na snídani neodolal ani Liborův kamarád Martin, i když se nejdřív naoko zdráhal. Poslední se u snídaně objevil Petr, na rozdíl od zarostlých mladých mužů pečlivě oholený a viditelně v dobré náladě.
"Jak ty to Marti děláš, že se nám ta rodina tak pěkně rozrůstá?" zhodnotil s úsměvem obsazení u stolu. A usadil se vedle Sofinky upatlané od borůvek.
"Klukům se v noci už nechtělo domů, a tak spali tady na verandě. Ostatně jsem se dozvěděla, že i ty s Martou jsi strávil romantickou noc pod hvězdami." snažila se Lenka přehodit míč konverzace jinam.
"I když se ti to nezdá, i naše generace uvítá občas nějakou tu romantiku." nedal se Petr. Tohle mezigenerační pošťuchování provozoval rád.
Zmínka o pozorování hvězd zaujala Libora s Martinem. Litovali, že tuhle příležitost propásli. A tak si nechali aspoň ukázat fotografie, které Petr při té příležitosti pořídil. Prostě pohodová víkendová snídaně jak se patří. Všem chutnalo, hora palačinek zmizela a vyprázdnily se i misky s jogurtem a ovocem. Marta si během snídaně všimla, že Martin po celou dobu má oči jen pro Lenku. Ale ta se jeho pohledům úmyslně vyhýbala, odpovídala mu jen jednoslabičně a snažila se dostat od něj co nejdál. Nakonec odešla dobrovolně mýt nádobí do kuchyně. A Martin zanedlouho poté poděkoval za snídani a odjel.

Když u stolu zůstala pouze Marta s Liborem, zeptala se ho na podivné Lenčino a Martinovo chování.
"Ti dva spolu něco mají?"
"Myslíš Martina a Lenku? To teda nemají. Ale Martin by moc chtěl. Lenka se mu už delší dobu líbí. Chodil kvůli tomu vyzvedávat ze školky i svou neteř Hedviku, aby ji tam mohl potkat. A včera byl úplně paf, když Lenka se mnou přišla na to kino."
"A Lence na něm něco vadí, že se chová tak divně? Vždyť je docela hezký a myslím si, že to je fajn chlap." vyzvídala Marta. Schválně použila slovo chlap, protože chtěla zdůraznit, jak moc se změnil od doby, kdy s Liborem chodil na gympl a do orienťáku.
"Nevím, já se v ženských nevyznám. Ale Martinovi fandím, on je fakt dobrej. Lenka se mu líbí a ani mu nevadí, že má Sofii. Martin to s malými dětmi umí, často mívá na starost svou neteř Hedviku."
"A co ty? Jak se ti daří v nové práci?" využila Marta příležitost, kdy si může se synem v klidu popovídat.
"Je to fajn. Už jsem dostal smlouvu na dobu neurčitou. A tahle práce mě fakt baví, i když jsem to až tak nečekal." odpověděl Libor viditelně spokojeně, protože se řeč stočila konečně jinam.
"A mám pro tebe novinku, mami. Pronajal jsem si garsonku na sídlišti a za týden se tam stěhuju. Peníze dostávám slušné, tak je na čase, abych se osamostatnil. Už ti nechci viset na krku. Byl jsem rád, že jsem mohl bydlet doma, když mi bylo nejhůř. Fakt moc dík. Jsi ta nejlepší máma. Ale už se o sebe budu starat sám. Jsem už taky velkej chlap."

Před polednem se rozloučila i Lenka se Sofií a Libor.  Marta zůstala na verandě sama s Petrem. Posunula se na lavici k němu a lehce se o něj opřela.
"Budeme si povídat, viď?" řekl Petr. Natolik už Martu znal, že to vytušil. Marta přikývla.
"Tak co se zase děje?" chtěl ji Petr postrčit. Otálení neměl rád.
"Můj byt bude za dva týdny volný, Libor si pronajal garsonku a chce bydlet sám."
"No, konečně se vzpamatoval, máš z něj radost, ne?"
"To opravdu mám. Ale přemýšlím i o nás. Léto pomalu končí..." řekla Marta a lehce vzdychla.
"Ale bylo to krásné léto, užili jsme si ho, ne?"
"Za mě asi to nejkrásnější. Sice trochu víc aktivní, než bych si naordinovala sama, ale nikdy jsem tak pohodové léto nezažila."
"Tak, kde je problém?"
"Na podzim a v zimě tu zas tak krásně nebude. Musí se topit v kamnech, cesty budou věčně rozbahněné. A kdyby napadlo víc sněhu, budeme si ty dva kilometry k silnici prohazovat sami. A taky jdu na tu operaci."
"Takže mi nenápadně naznačuješ, že se budeme zase stěhovat." došlo to konečně i Petrovi.
"Přesně tak, jen je tu otázka, zda k tobě či ke mně." vyslovila Marta to, co považovala za kritické.
Probrali opravdu důkladně všechna pro a proti. Petr by radši bydlel ve svém domku, protože tam měl vybavenou dílnu a garáž se svým veteránem. A také fotografický atelier. Ale chápal, že Marta nechce bydlet pohromadě s Lenkou a chce se vrátit do svého bytu. Zvlášt po operaci se doma bude cítit lépe a bude tam mít svůj komfort. A on může být ve své garáži nebo v atelieru, kdykoliv bude chtít. Je to jen deset minut cesty autem přes město.
Marta byla spokojená. Měla dobrý pocit, že se věci začínají vracet do svých kolejí. V pondělí se objedná na tu operaci, aby ji měla co nejdříve za sebou. A začne připravovat stěhování domů. Zpátky do svého bytu se těšila. Přitulila se k Petrovi. Snad i on to chápe stejně. Petr ji trochu nepřítomně hladil po vlasech. Netušila, že přemýšlí o tom, jak ji požádat o ruku.