Nacionalismus a identita

Palčivá záležitost

Maďaři se již téměř tisíc let potýkají s palčivou otázkou: mají sami sebe pokládat za orientálce, nebo zápaďáky? Podle starého rčení je Maďarsko pupkem Evropy, což má být přesně uprostřed mezi východem a západem. Samotní Maďaři by však dali přednost tomu, kdyby Maďarsko bylo součástí Evropy západní. Jestliže však ostatní státy Evropy budou toho názoru, že Maďarsko leží ve východní (anebo stále ještě střední) Evropě, Maďaři budou trvat na tom, že by se mohlo posunout na západ. A jsou dost rozladěni myšlenkou, že západní Evropa by mohla chtít, aby zůstali tam, kde jsou. Jejich mudrci o tomto dilematu popsali celé stohy knih. … Jakás takás odpověď se vynořila během posledních dvou set let: Maďarský národ je sice téměř úplně pozápadněn, ale zároveň je hrdý na svůj uralsko-altajský původ. … Východní prvky jsou stále přítomny a mnozí Maďaři si myslí, že ženy jsou méněcennými občany, zejména poté, co splnily své mateřské povinnosti a dosáhly středního věku.

Jak vidí sami sebe

Maďaři jsou pevně přesvědčeni, že jejich země je tou nejkrásnější zemí na celém světě. … Sami sebe pokládají za vtipné a talentované – ale bohužel sužované historickou smůlou.

Jak vidí ostatní

Maďarsko po první světové válce ztratilo 70 % svého původního území. Maďaři se s touto ztrátou nemohou smířit, což je důvodem, proč své sousedy, o kterých se domnívají, že jejich území upytlačili, nemají příliš v lásce. Avšak většinou národů ve svém okolí opovrhovali ještě předtím, než byla mapa překreslena. … Soused, se kterým Maďaři cítí jistou příbuznost, je bohaté a sličné Rakousko. … Maďaři uznávají jen takzvané „civilizované“ západní národy, zejména Angličany a Francouze. Čím méně je znají, tím více je mají v oblibě. A vzdálenost jejich okouzlení jen zvyšuje. To vysvětluje, proč Američané jsou jejich absolutními favority.

Jak je vidí ostatní

Ve světě je rozšířen všeobecný omyl, že Maďaři patří mezi Slovany. Pro Maďary to představuje hlubokou urážku, tím spíše, že většinu členů velké slovanské rodiny vůbec nemají v lásce, zejména ty, kteří byli součástí tehdejšího Sovětského svazu.

Jak by chtěli být viděni

Maďaři neustále touží být chváleni západním světem. Západ je pro ně synonymem odbornosti, bezpečí a bohatství. Maďaři by rádi, aby se s nimi zacházelo stejně, jako oni sami zacházejí se svými západními přáteli a návštěvníky. Co však mají ze všeho nejraději, je uznání jejich kultury a umění.

Charakter

Paprikový temperament

I když se Maďaři jen velmi neradi navzájem kritizují, jsou si dobře vědomi svých chyb. Jednou z nich je, že se nikdy na ničem neshodnou: když se v místnosti nachází čtyři Maďaři, tak budou patřit k pěti různým politickým stranám. Rovněž jejich nadšení pro dobrou věc je často jen hlasitým plácnutím do vody. Typičtí Maďaři neznají meze v ničem, co dělají.

Pesimismus

V případě Maďarů je pesimismus stav mysli. Většinou jsou olympijskými přeborníky v pesimismu … Maďarům pěstování pesimistického pohledu na svět vyhovuje. Jak říkají: „Optimista je špatně informovaná osoba.“ Maďaři jsou realisté: v jejich lidových pohádkách postavy „žijí, dokud neumřou“ a nikoliv „šťastně a navěky“.  …  Maďaři jsou přesvědčeni, že když je zpráva špatná, tak je určitě pravdivá.

Vášně

Vášně Maďarů jsou hmatové, sluchové a vizuální. Rádi dobře jedí, pijí spoustu vína a piva a také pálenky, mají rádi karetní hry, sex a flirtování, rádi se v létě opalují a v zimě lyžují. Nalézají také potěšení v konverzaci, zejména týká-li se to současného dění.

Všeználci

Jestliže je Bůh vševědoucí, pak jsou Maďaři ještě úžasnější: vědí totiž všechno lépe. Jen to zkuste, zaveďte s nimi řeč na cokoliv – a oni nejenže to budou znát, ale budou o tom vědět mnohem více než vy.

Sentimentalita

Maďaři jsou hluboko ve svém nitru sentimentální. Dokáží se rozplakat nad sebemenší maličkostí. Zoufalství nemají jen v povaze, vyloženě jim koluje v žilách. Jedna z věcí, kterou mají ve velké oblibě, je, když je jejich pláč a nářek hlasitější než nářek všech ostatních.

Pozn.: V článku jsou uvedeny doslovné citace. Z estetických důvodů je nepíši v uvozovkách a neuvádím stránky. Vynechaná místa v souvislém textu jsou vytečkována. Autoři jsou Maďaři. Druhý působí jako novinář ve Velké Británii.

Literatura: Vámos, M.; Sárközi, M.: Xenofobní průvodce. Maďaři. Praha, Nakladatelství XYZ, 2010. Foto: z publikace, s. 6, upraveno.