Nacionalismus a identita
Palčivá záležitost
Maďaři se již téměř tisíc let potýkají s palčivou otázkou: mají sami sebe pokládat za orientálce, nebo zápaďáky? Podle starého rčení je Maďarsko pupkem Evropy, což má být přesně uprostřed mezi východem a západem. Samotní Maďaři by však dali přednost tomu, kdyby Maďarsko bylo součástí Evropy západní. Jestliže však ostatní státy Evropy budou toho názoru, že Maďarsko leží ve východní (anebo stále ještě střední) Evropě, Maďaři budou trvat na tom, že by se mohlo posunout na západ. A jsou dost rozladěni myšlenkou, že západní Evropa by mohla chtít, aby zůstali tam, kde jsou. Jejich mudrci o tomto dilematu popsali celé stohy knih. … Jakás takás odpověď se vynořila během posledních dvou set let: Maďarský národ je sice téměř úplně pozápadněn, ale zároveň je hrdý na svůj uralsko-altajský původ. … Východní prvky jsou stále přítomny a mnozí Maďaři si myslí, že ženy jsou méněcennými občany, zejména poté, co splnily své mateřské povinnosti a dosáhly středního věku.
Jak vidí sami sebe
Maďaři jsou pevně přesvědčeni, že jejich země je tou nejkrásnější zemí na celém světě. … Sami sebe pokládají za vtipné a talentované – ale bohužel sužované historickou smůlou.
Jak vidí ostatní
Maďarsko po první světové válce ztratilo 70 % svého původního území. Maďaři se s touto ztrátou nemohou smířit, což je důvodem, proč své sousedy, o kterých se domnívají, že jejich území upytlačili, nemají příliš v lásce. Avšak většinou národů ve svém okolí opovrhovali ještě předtím, než byla mapa překreslena. … Soused, se kterým Maďaři cítí jistou příbuznost, je bohaté a sličné Rakousko. … Maďaři uznávají jen takzvané „civilizované“ západní národy, zejména Angličany a Francouze. Čím méně je znají, tím více je mají v oblibě. A vzdálenost jejich okouzlení jen zvyšuje. To vysvětluje, proč Američané jsou jejich absolutními favority.
Jak je vidí ostatní
Ve světě je rozšířen všeobecný omyl, že Maďaři patří mezi Slovany. Pro Maďary to představuje hlubokou urážku, tím spíše, že většinu členů velké slovanské rodiny vůbec nemají v lásce, zejména ty, kteří byli součástí tehdejšího Sovětského svazu.
Jak by chtěli být viděni
Maďaři neustále touží být chváleni západním světem. Západ je pro ně synonymem odbornosti, bezpečí a bohatství. Maďaři by rádi, aby se s nimi zacházelo stejně, jako oni sami zacházejí se svými západními přáteli a návštěvníky. Co však mají ze všeho nejraději, je uznání jejich kultury a umění.
Charakter
Paprikový temperament
I když se Maďaři jen velmi neradi navzájem kritizují, jsou si dobře vědomi svých chyb. Jednou z nich je, že se nikdy na ničem neshodnou: když se v místnosti nachází čtyři Maďaři, tak budou patřit k pěti různým politickým stranám. Rovněž jejich nadšení pro dobrou věc je často jen hlasitým plácnutím do vody. Typičtí Maďaři neznají meze v ničem, co dělají.
Pesimismus
V případě Maďarů je pesimismus stav mysli. Většinou jsou olympijskými přeborníky v pesimismu … Maďarům pěstování pesimistického pohledu na svět vyhovuje. Jak říkají: „Optimista je špatně informovaná osoba.“ Maďaři jsou realisté: v jejich lidových pohádkách postavy „žijí, dokud neumřou“ a nikoliv „šťastně a navěky“. … Maďaři jsou přesvědčeni, že když je zpráva špatná, tak je určitě pravdivá.
Vášně
Vášně Maďarů jsou hmatové, sluchové a vizuální. Rádi dobře jedí, pijí spoustu vína a piva a také pálenky, mají rádi karetní hry, sex a flirtování, rádi se v létě opalují a v zimě lyžují. Nalézají také potěšení v konverzaci, zejména týká-li se to současného dění.
Všeználci
Jestliže je Bůh vševědoucí, pak jsou Maďaři ještě úžasnější: vědí totiž všechno lépe. Jen to zkuste, zaveďte s nimi řeč na cokoliv – a oni nejenže to budou znát, ale budou o tom vědět mnohem více než vy.
Sentimentalita
Maďaři jsou hluboko ve svém nitru sentimentální. Dokáží se rozplakat nad sebemenší maličkostí. Zoufalství nemají jen v povaze, vyloženě jim koluje v žilách. Jedna z věcí, kterou mají ve velké oblibě, je, když je jejich pláč a nářek hlasitější než nářek všech ostatních.
Pozn.: V článku jsou uvedeny doslovné citace. Z estetických důvodů je nepíši v uvozovkách a neuvádím stránky. Vynechaná místa v souvislém textu jsou vytečkována. Autoři jsou Maďaři. Druhý působí jako novinář ve Velké Británii.
Literatura: Vámos, M.; Sárközi, M.: Xenofobní průvodce. Maďaři. Praha, Nakladatelství XYZ, 2010. Foto: z publikace, s. 6, upraveno.
Pošlete odkaz na tento článek
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Stojím na zastávce autobusu, je všední pracovní odpoledne, lidí…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá.…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Kdykoliv v nějakém městě objevím stolpersteine, neboli…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Od té doby, co vyšla kniha Život s gamblerem a vznikl stejnojmenný…
Před několika dny byl na i60 vydán článek o věkové…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou…
Ukázkový úvodní text článku
Přiznám se, že mě iritují články rádobyhodnotící chování…
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Cestovní sezónu bydlíkem otvíráme tradičně v polovině března…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Ozvala se mi kamarádka z dětství. Neviděly jsme se už hezkou řádku…
Zde je moje přiznání omylu, o němž jsem si myslela, že je pravdou.…
Dvakrát nadšená jsem z nich tedy nebyla, přesouvali se pomalu…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
V televizi nejde momentálně nic zajímavého, politické zprávy…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %