Pocta rodnému Kolínu
Část 2. - historie

Musím s politováním konstatovat, že mě historie, co se dotýká města Kolína, tak trochu zklamala. A asi nejen mě. Někde kdysi dávno se totiž stala fatální chyba, kterou už nikdo a nikdy nemůže napravit. Ale člověk není neomylný, a tak se to i tak musí brát. A  na prostou otázku: Kdy bylo založeno město Kolín, nejen vám, ale i světu nemohu věrohodně a s určitostí odpovědět. Nemohu totiž doložit datum/resp. rok/ vzniku mého rodného města. Protože v historických, písemných záznamech není doloženo, kdy královské město Kolín vzniklo. Bohužel, tak jen, co historie dokládá o jiné události, máme možnost se domnívat a zhruba datum vzniku odhadnout. V historii se mnohdy uvádí, že Kolín byl založen okolo roku 1261.
Asi před sedmi a půl stoletími vystavěli kolonisté gotické, středověké, kamenné město Kolín. Vybrali dobře a s rozvahou místo na křižovatce obchodních cest. Přesný rok se nikde v historii nedochoval. Jen jeden dokument je dost důležitý, a to ten, kdy Přemysl Otakar II. nařídil, aby kolínští město opevnili, a za to jim poskytl na 4 roky různé úlevy. Tento jeho výnos se datoval 26. října, avšak letopočet chybí. A to je asi ta chyba. Nejstarší dochovaný zápis 8.9.1261, který je pro historii důležitý – je další listinou Přemysla Otakara II, ze které vyplývá, že v roce 1261 byl Kolín již městem. Takže vznik města se datuje nejspíš okolo  roku 1261, osídlena je však tato oblast nepřetržitě už od pravěku, přítomnost Slovanů lze doložit už v 6. století našeho letopočtu.

Archeologické nálezy o osídlení na území Kolína a okolí jsou ze starší doby kamenné 25 000 let př.n.l.

Nejstarší dochovaný pergamen z archivu města je privilegium Václava II. z 24.5.1285 – kdy král bere v ochranu měšťany před zlovůlí šlechty.

Otec vlasti Karel IV. v roce 1363 udělil městu právo na sklad dříví.

V roce 1349 vypukl ve městě velký, devastující požár. Vyhořelo město, předměstí a část chrámu sv. Bartoloměje.
V roce 1395 vypukl další velký požár a po něm zbylo ve městě jen 40 nepoškozených domů.

Obyvatelé Kolína byli svobodní, nepodléhali žádné světské ani církevní vrchnosti. Jejich pánem byl sám král.

Nejhlubší bídu, ponížení a utrpení zažili kolínští za třicetileté války.
1.11.1781 zrušil císař Josef II. nevolnictví a v důsledku toho se Kolín začal rychle rozrůstat. V roce 1785 měl již 4800 obyvatel.

V první polovině 19. toletí prožíval Kolín a jeho okolí své národní obrození. Nositeli byli především studenti zde odpočívající na prázdninách. Deklamovali verše kolínského buditele básníka Fr. Jaromíra Rubeše. Roku 1818 a1822 zde byly první pokusy o hraní ochotnického divadla. Roku 1846 pak v domě U tří korun na rohu Kutnohorské ulice bylo zřízeno první stálé divadlo.

Roku 1848 svrhli kolínští německého purkmistra a zvolili si starostu a zastupitelstvo.
Roku 1843 se zde začíná stavět železnice a 20.8.1845 zde projel první vlak. Dnes železnice znamená velký a významný železniční uzel v republice, který byl za II.sv. války bombardován a dost poničen.

I sportu se kolínští věnovali a v roce 1862 zde vznikl Sokol.

Období druhé světové války války bylo pro město dobou nejčernějších dějin. Na území operovalo 11 odbojových skupin a 125 jejich členů bylo nacisty umučeno v koncentračních táborech nebo popraveno, či zastřeleno. Ve městě se usídlila německá posádka a gestapo. Město bylo 4x bombardováno spojeneckým letectvem, a to 24.8. a 28.12.1944 a pak ještě téměř v úplném konci války 15.3.1945 a 18.4.1945, kdy americké svazy svrhly na město 4000 těžkých leteckých pum, které se při stavebních pracech nacházejí ještě dnes. Desítky občanů při náletech zahnuly a vznikly zde velké materiální škody nejen na majetku občanů, ale i na důležitých průmyslových objektech i na železnici. V té době byly útoky zcela nesmyslné a zbytečné, válka byla vyhraná a u konce.
5. května 1945 se ustanovil národní revoluční výbor a převzal správu města.
Bohužel, někteří nacisté se nechtěli svých pozic vzdát, proto 7.5.1945 přerušili jednání s revolučním národním výborem a rozpoutali v ulicích peklo. Stříleli jak pominutí do nic netušících chodců. Po masakru leželo na dlažbě 16 posledních obětí války v Kolíně.
9.května 1945 vstoupily do města první tanky Rudé armády. Město osvobodily od posledních zbytků nacistů.
Nastal mír a s ním i hodně práce na zničených objektech, ale i další období, které již všichni z dějin znáte, rok 1948, padesátá léta atd, která se též nesmazatelně podepsala na historii Kolína a mnohdy i na osudech řady jeho obyvatel. Rok 1989 sice přinesl kýženou svobodu, volnost pohybu, ale měl i horší stránky. Zasáhl do života řady Kolíňáků a lidí z blízkého okolí existenčními problémy, hodně podniků se privatizovalo, neúměrně narostla nezaměstnanost. Dodnes je řada průmyslových hal prázdných, doslova hyzdí okolí a jsou jakýmsi mementem doby před a po roce 1989.

Historické jádro města je od roku 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Toto je opravdu jen hodně letmá historie města Kolína, jejíž začátek je a bude navždy jen neurčitý, mlhavý.

Avšak město svým vývojem a rozvojem, prací statisíců pracovitých lidí se posunulo mezi města, do kterých se rádi vracíte, protože za to stojí. Město mi jistě odpustí, že jsem se nevěnovala historii daleko více, protože ta stojí za hlubší seznámení, ale není to vědecká práce, jen jsem se chtěla lehce dotknout dob, jež předcházely té dnešní a kterým nejen já, ale i všichni Kolíňáci vděčí za to, že mohou v tak krásném městě žít.