Média jsou plná zpráv o šířící se epidemii koronavirem. Jak tyto zprávy vnímáte vy jako lékařka?
Když mám být upřímná, víc než z viru mám obavy z lidí… Z těch senzacechtivých, kteří informace vytvářejí, z těch, kteří informace přijímají, věří jim a nechávají si jimi vytvářet strach a paniku, ale nejvíc mám obavy z těch, kteří situace využívají k manipulaci s lidmi, populistickým opatřením a potažmo vlastnímu obohacení.

Jak moc je koronavirus nebezpečnějí než "běžná" chřipka, na kterou v Česku zemře ročně téměř dva tisíce lidí?
Nebezpečí koronaviru spočívá v jeho "novosti", je to nový nebo zmutovaný patogen, s kterým lidstvo zatím nemělo tu čest. Neexistují kausálně léčebné prostředky, protože léky proti virům je vždy těžké vyvinout. Jsou to velmi přizpůsobivé organizmy, které si jdou velmi „tvrdohlavě“ za svým a  dokáží se velmi rychle měnit podle okolních podmínek a prostředí hostitele. Lékař nemá příliš kausálních (tzn.příčinnných) prostředků k léčbě viróz. Léčba běžných virových onemocnění většinou spíše spoléhá na vlastní obranné imunitní mechanismy jednotlivce a na léčbu poškození, které viry působí nebo způsobily. Jistě existuje i účinná terapie proti vážným, život ohrožujícím virovým onemocněním, je však velmi ekonomicky nákladná, podává se pouze ve specializovaných centrech pro léčbu infekčních chorob a není určena k hromadnému použití při velkých epidemiích.
Nejúčinnější a vlastně zatím jediná léčba u většiny onemocnění způsobené viry je prevence, tzn.chorobu vůbec nedostat. Zde nastupují právě mediálně probíraná epidemiologická opatření (zabránit šíření od zdroje) a posílení individuální imunity jedince – očkování. Vývoj očkovací látky ale zabere nějaký čas…. Do té doby se musíme smířit s epidemiologickými opatřeními.

Je koronavirus nebezpečnější pro starší lidi - seniory?
To, co jsem se dozvěděla o onemocnění koronavirem, bych přirovnala k jiným virózám, jako je např.chřipka. U relativně zdravého dospělého člověka je onemocnění jistě nepříjemné, ale není smrtelné. Ohroženi na životě jsou jedinci se sníženou obranyschopností, děti a senioři. Ve vyšším věku jsou zkrátka všechny naše biologické systémy za svým zenitem, tak i imunitní systém. Je třeba brát v úvahu fakt, že čím je člověk starší, přibývá i různých onemocnění, akutních i chronických, přibývá léků, které užívá, a to vše dohromady způsobuje i větší náchylnost k infekcím a horší přirozenou obranyschopnost. Tím chci říci, že pro staršího člověka může být nebezpečná jakákoliv, i banální infekce, která je běžně mezi námi.

Myslíte si, že lidé nyní budou více navštěvovat lékaře - třeba jen s lehkým nachlazením - v obavách, zda nemají koronavirus?
Ano, samozřejmě. Mým hlavním oborem je sice geriatrie a interna, ale pro zpestření pracuji na část úvazku i jako praktický lékař. Už nyní přemýšlím, jak budu na obavy pacientů reagovat. Příznaky nebudou tím, co onemocnění rozliší. Citlivý člověk s obavami z onemocnění si dokáže navodit stav, který objektivně bude přesně odpovídat příznakům onemocnění koronaviru. Pamatuji se, že když jsem se učila na zkoušku z patologie, nemohla jsem dýchat při studiu onemocnění plic a bolelo mě břicho, když jsem se učila o střevech. A podobně fungují příbalové letáky, kde se člověk dočte o nežádoucích účincích léků. To pak slyším: „Přesně tohle mám, paní doktorko.“ Ale zodpovědný lékař vždy nejdříve vyloučí, zda se opravdu o obávané onemocnění nebo nežádoucí účinek nejedná, pak teprve pracuje s tím, že příznaky jsou vyvolané psychicky. Takže u pacientů s obavami z koronaviru a příznaky nachlazení se nejspíše budeme muset společně zamyslet, jakým způsobem by se koronavirem nakazili – např kontakt s osobou, která se vrátila z Číny nebo jiných asijských zemí. Pokud bude jen malé podezření na možnost kontaktu s nakaženou osobou, pak je nutné odeslat pacienta k vyšetření, zda se o obávaný virus jedná. A ne ani tak kvůli terapii, jako kvůli epidemiologickým opatřením, aby se co nejdříve zabránilo šíření viru.

Rozšíří se podle vás koronavirus v České republice nějak mohutněji, půjde třeba o tisíce případů?
Epidemie nějakého infekčního onemocnění se vyhlašuje tehdy, když nemocnost a počet nakažených přestoupí určitou hranici na 100 tisíc obyvatel, např.u chřipky se jedná o 1600-1800 případů na 100 000 obyvatel. Překvapivě velké číslo, že? Pak se zavírají nemocnice, školy, veřejné budovy. Myslím, že zatím k vyhlášení epidemie koronavirem v ČR máme daleko a  že instituce zaobírající se veřejným zdravím udělají taková opatření, aby se nám epidemie vyhnula.

Jak by se měl starší člověk bránit před viry - jde to vůbec?
Ano jde. A velmi dobře. Lidé v každém věku, a ve stáří obzvláště, se mohou bránit nejen před viry, ale i před jinými infekcemi Jak na to? Celoročně posilovat svůj imunitní systém zdravou životosprávou, pohybem, dostatkem spánku a dobrou náladou. V době epidemií navštěvovat méně veřejné prostory, kde se setkává více lidí, jako jsou např divadla, restaurace. Ve své ordinaci apeluji na již nemocné, aby byli ohleduplní a leželi se svými bakteriemi a viry doma a nešířili je chozením do práce, školy. A o tom to právě je, o rozumném a disciplinovaném chování a ohleduplnosti k druhým.