Lubomír (64): Kvůli mladé milence jsem přišel o rozum, pak o rodinu, dům i byt
Byla to největší blbost v mém životě. Tak shrnuje svou životní peripetii čtyřiašedesátiletý Lubomír, který odešel od manželky k milence, ale ta jej za rok poslala k šípku. Teď žije sám v pronajaté garsonce.
Panu Lubomírovi přezdívali Funes. Vypadal, ale hlavně mluvil jako francouzský herec Louis de Funes. Malý postavou, téměř bez vlasů, ale ta výřečnost. Klábosil se sousedy, s lidmi na ulici, s prodavačkami v obchodě. A nejvíc na procházkách se svým milovaným zlatým retrívrem, kterého venčil po ulicích Zbraslavi dvakrát, někdy i třikrát denně.
Právě psi se stali jeho osudem. Na jedné z procházek se seznámil s Ilonou, o pětatřicet let mladší paničkou bílého kudrnatého bišonka. Dali se do řeči na psí téma a domluvili se, že zítra půjdou venčit společně. Procházek ve dvou přibývalo, až se z venčení vyklubala láska. Tady ale pohádka končí.
„Zamiloval jsem se a nemohl jsem s tím nic udělat. Měl jsem skvělou ženu, žili jsme v rodinném domku s dcerou a její rodinou, dařilo se mi v práci. Jenže Ilona mě okouzlila a já jsem se rozhodl jít za láskou hlava nehlava,“ vzpomíná Lubomír. Rozvedl se, prodal prosperující firmu, koupil velký byt, do kterého se přestěhoval s Ilonou a jejím bišonkem. Zlatého retrívra s bolavým srdcem zanechal ženě. Pes byl asi největším problémem při rozvodu.
Brzy po přestěhování Ilona otěhotněla. Lubomír se mohl zbláznit. Dělal, co jí na očích viděl, nakupoval výbavičku, uklízel, vařil, aby Ilonka mohla být v klidu a v pohodě. Po narození Matyáše se ale začalo něco zadrhávat.
Ilona začala chodilt na procházky s kočárkem se svou kamarádkou, která se stala maminkou o měsíc dříve než ona. Měli si o čem povídat, miminkovská témata jsou přeci nekonečná, podobně jako ta psí. Lubomír chodil na procházky jinou cestou s „vyženěným“ bišonkem.
„Myslím, že to byla právě Ilonina kámoška, která začala do našeho vztahu píchat. Pokaždé, když Ilona přišla z procházky, něco jí na mně vadilo. Najednou jsem byl pro ni málo akční, brzy neschopný, a pak nefunkční dědek. Ano, takto mě nakonec titulovala. Tušil jsem, že náš vztah se zbortil,“ lituje Lubomír.
Nakonec to vzalo rychlý spád. Ilona požádala Lubomíra, aby se odstěhoval. Chce prý vychovávat syna bez něj a časem si najít mladšího muže, který si s ním bude moci hrát fotbal, nejrůznější klukovské hry, na které on stačit nebude…
„Myslím, že už tehdy měla někoho konkrétního v merku. Ale já už jsem dál nepátral. Byt jsem jí nechal, od začátku byl napsaný na ni, ale já jsem ani neměl chuť se hádat, řešit majetkové vyrovnání. Byl jsem z toho tak zdrcený, že jsem si doslova sbalil kufr a vypadl,“ říká Lubomír.
K bývalé manželce se ale už nevrátil. Nechtěla jej ani vidět, stejně jako jeho dcera s rodinou. Zůstal naprosto sám v pronajaté garsonce. Z důchodu teď ještě platí alimenty. Přivydělávat si chodí jako ochranka do obchodního centra.
„Udělal jsem největší blbost svého života. Funes a jeho funus. Bláznivě jsem se zamiloval, láska mi zatemnila mozek. Varuji dědky jako jsem já – pokud se vám někdy něco podobného stane, přemýšlejte hlavou, vzpomeňte si na to, co všechno hezkého jste se svou ženou zažili, a utíkejte od té, která vám bude chtít zamotat hlavu. Jinak skončíte stejně jako já,“ varuje Lubomír.
Pošlete odkaz na tento článek
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Od té doby, co vyšla kniha Život s gamblerem a vznikl stejnojmenný…
Dělá mi radost dávat lidi dohromady. Hlavně ty, které k sobě…
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat.…
…a žízeň uhasíš, po dlouhé, dlouhé době. Jako když z podzemí…
Všeobecně je "metoda šrapnel" inspektora Trachty známa jako…
Prožila jsem pěkné, dlouhé manželství. Děti nám nebyly dopřány,…
Slyšela jsem bezva vtip. „Skvělého chlapa najdeš na každém rohu,“…
Přiznávám, nikdy jsem neviděla zlaté prasátko. Ale vinu beru na…
Jako malá jsem toužila žít v pohádkovém světě, kde by mi na…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Stojím na zastávce autobusu, je všední pracovní odpoledne, lidí…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá.…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Kdykoliv v nějakém městě objevím stolpersteine, neboli…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Před několika dny byl na i60 vydán článek o věkové…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou…
Ukázkový úvodní text článku
Přiznám se, že mě iritují články rádobyhodnotící chování…
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Cestovní sezónu bydlíkem otvíráme tradičně v polovině března…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %