Například lidé s fibrilací srdečních síní, což je druh srdeční nepravidelnosti, jsou mrtvičkou ohroženi pětkrát více než zbytek populace.

Tisíce lidí proto preventivně užívají lék, který ovlivňuje srážení krve a snižuje riziko vzniku krevní sraženiny uvnitř srdce a cév. První volbou léčby je obvykle dobře známý warfarin ze skupiny léčiv zvané antikoagulancia. Přestože za více než šedesát let jeho nasazování přinesl milionům lidí mnoho dobrého, není, stejně jako většina léků, ani tento preparát bez rizik.

Při příliš vysoké dávce může totiž naředit krev až moc, což vede ke krvácení. Naopak, je-li dávka malá, je jeho působení proti srážlivosti krve nedostatečné. Účinek léčby navíc ovlivňuje aktuální zdravotní stav pacienta, další užívané léky, složení stravy a řada jiných faktorů. 

Každému pacientovi lékař nastavuje a pravidelně upravuje správnou dávku léku individuálně, na základě výsledků vyšetřování srážlivosti krve tzv. Quick testem (INR). Cílem lékaře je najít u pacienta správné terapeutické okno, tedy dávku, při níž bude lék působit proti srážlivosti krve tak akorát. Tedy ani ne moc, ani málo. Rizikem tohoto léku je krvácení.

Bohužel terapeutické okno je u některých nemocných úzké, a proto je hledání správné dávky složité, jak dokazuje příklad aktivní 77leté seniorky se třemi vnoučaty, která se chtěla o své léčbě poradit v internetové lékové poradně neziskové organizace Průvodce pacienta.

„Léčím se s opakujícími se záchvaty fibrilace síní s rychlou komorovou odpovědí a námahovou dušností.  Vzhledem k častému opakování fibrilací v posledním roce čekám již několik měsíců na vyzvání k reablaci (léčba poruch srdečního rytmu pomocí elektrodových katétrů, pozn. red.). Jako součást léčby mi byl nasazen warfarin, ale opakovaně se nedaří držet optimální naředění krve. Někdy je krev naředěná moc, jindy málo. Bojím se komplikací a začaly mi padat vlasy. Navíc trávím spoustu času s malými vnoučaty na chalupě a návštěva obvodního lékaře z důvodů kontroly krve je pro mě problematická“ popisuje pacientka ve svém dotazu.

Kliničtí farmaceuti, což jsou specialisté na léky a jejich užívání, pacientce poradili, ať se zeptá svého lékaře, zda lze přejít na jiné modernější léky, tzv. NOAC (nová antikoagulancia). Ty mohou lékaři předepisovat především z těchto důvodů: léčbu nelze udržet v terapeutickém okně, pacient byl edukován o dietním režimu a dodržuje ho, léčbu warfarinem provázejí závažné nežádoucí účinky, anebo tato léčba na pacienta neúčinkuje či warfarin nemůže užívat.  

Žena se s doporučením klinických farmaceutů obrátila na svoji ošetřující kardioložku a při splnění podmínek úhrady pojišťovnou byla na NOAC převedena. „Od té doby se cítím lépe, nejsem tak unavená a přestaly mi padat vlasy“, napsala poté do poradny.

Nová antikoagulancia se podle doporučení České kardiologické společnosti stala preferovanou léčbou u pacientů s fibrilací síní. Mají méně nežádoucích účinků, není nutné tak často testovat krev, nejsou natolik ovlivňovány složením stravy, jsou účinnější a bezpečnější. „Zřejmě i proto dostáváme podobné dotazy jako uvedený pravidelně, nejen do poradny, ale i na našich přednáškách o užívání léků,“ upřesnila ředitelka Průvodce pacienta Ivana Plechatá.

Oproti warfarinu je však léčba prostřednictvím NOAC významně dražší, proto mají zdravotní pojišťovny přísné podmínky pro jejich předepisování. Někteří kardiologové pacientům doporučují, ať si tyto nové a moderní léky tedy hradí ze svého. Měsíční léčba pak ale vyjde na několik zhruba tři tisíce korun.  

Na lékovou poradnu Průvodce pacienta se může zdarma obrátit každý. Na dotazy týkající se užívání léků, včetně těch proti poruchám krve, odpoví zkušení kliničtí farmaceuti.

V Česku trpí fibrilaci síní, nejčastějším typem srdeční arytmie, zhruba 500 tisíc lidí, o své nemoci však ví jen necelá polovina z nich. Fibrilace síní je zodpovědná až za pětinu případů mrtvice. U pacientů s fibrilací síní navíc mívá horší průběh, čtvrtina z nich umírá do 30 dnů, polovina do roku.

Při této poruše se totiž srdeční síně pravidelně nestahují, ale jejich stěny se jen nekoordinovaně chvějí. To má za následek snadnější vznik krevních sraženin.

Fibrilace síní se může vyskytnout u úplně zdravých jedinců, může jít také o dědičné onemocnění. Jedním z hlavních projevů bývá pocit rychlé srdeční akce. Někteří pacienti vnímají i výraznou nepravidelnost srdečního tepu. Jiní pociťují nízkou výkonnost při tělesné zátěži (zadýchávání se, pocení). Existují však i nemocní, kteří o arytmii vůbec nevědí. Může být u nich náhodně objevena nálezem na EKG, při preventivní prohlídce u praktického lékaře, anebo bohužel až při některé z komplikací jako je mrtvice.  

Proto nepodceňujte své rychlé srdce, měřte si puls a konzultujte svého lékaře včas!

Marcela Alföldi Šperkerová,
Zdravotnický think tank Klub Mederi