Vedra výrazně zatěžují srdce a oběhový systém a mohou vést až ke kolapsu. Ohrožení přitom nejsou jenom lidé s nemocným, ale i se zdravým srdcem. Jak přečkat horka v klidu, radí prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České kardiologické společnosti (ČKS), a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, místopředseda ČKS.

1) Slunce s rozumem

Letní teploty jsou nejvyšší mezi 11. a 15. hodinou. Pobyt na přímém slunci v době největšího horka může způsobit nejenom úpal, ale i přetížit oběhový systém. „Zejména lidé s vysokým krevním tlakem nebo nemocným srdcem by se měli kolem poledne zdržovat spíše ve stínu, nosit pokrývku hlavy a lehké, prodyšné oblečení. Při pobytu u moře je vhodné trávit polední hodiny v chladnějších, dobře větraných vnitřních prostorách,“ říká prof. Ošťádal.

2) Základem je pitný režim

Bolest hlavy, únava nebo závratě – to vše jsou varovné příznaky dehydratace. Při nedostatečném pitném režimu k ní může dojít v parných dnech rychle, tělo totiž ztrácí hodně tekutin pocením. „Dehydratace je velmi nebezpečná, vyvolat může i celkové selhání organismu. Pravidelný pitný režim se proto v létě nesmí podceňovat. Ideální je mít vodu stále po ruce,“ říká předseda České kardiologické společnosti 

3) Opatrně s klimatizací

Klimatizace sice pomáhá zvládat tropické teploty, používat by se ale měla s rozvahou. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl přesahovat 5–7 °C. „Velké střídání teplot představuje pro kardiovaskulární systém značnou zátěž. Teplotní šok může vyvolat i prudké zchlazení rozpáleného těla v ledové vodě,“ uvádí prof. Linhart.

4) Pozor na náročné aktivity

Dlouhá letní túra nebo cyklovýlet? V 35 °C dostává organismus zabrat i bez nich. Pravidelný pohyb je sice základem zdravého životního stylu, v létě je však potřeba přizpůsobit fyzickou aktivitu počasí. „V horkých dnech doporučuji kratší procházky nebo lehčí sportovní aktivity ráno nebo večer. Náročnější výlety je vhodné odložit na chladnější dny, v každém případě je ale nutno doplňovat tekutiny a při intenzivních aktivitách hradit i ztrátu solí iontovými nápoji,“ říká místopředseda ČKS.

5) Cestování jen s kvalitním pojištěním

Při cestách do zahraničí je potřeba myslet nejenom na dobře vybavenou lékárničku, ale i na kvalitní cestovní pojištění. Hodit se může také seznam užívaných léků a stručný popis případného onemocnění v angličtině. „Při výběru vzdálenější destinace by si měli lidé zjistit, jestli je na místě dostupná základní lékařská péče. Ta navíc bývá v zahraničí mnohem dražší než u nás – proto je důležité mít kvalitní cestovní pojištění, které pokryje úhrady vysokých částek za ošetření,“ upozorňuje prof. Ošťádal. 

6) Léky pauzu nemají

Na dovolené je lákavé úplně „vypnout“, v případě pravidelného užívání předepsaných léků to však neplatí. Náhlé přerušení léčby může vést ke zhoršení zdravotního stavu. „Dlouhodobě užívané léky je potřeba mít stále u sebe, a to i na prázdninách. Pokud mají pacienti pocit, že jim některé prášky v horku nesedí, měli by zavolat svému ošetřujícímu lékaři a domluvit se na úpravě terapie. Rozhodně by je neměli sami vysazovat,“ uzavírá prof. Linhart.