Vážení íčkaři,
není to tak dávno, co jsem pro zlepšení nálady poslala jeden krátký článek o lásce ke zvířatům.
Moc děkuji za vaše komentáře, je z nich cítit vaše láska ke zvířecím miláčkům, proto nemůžu jinak, než vám vyslovit, a to nejen těm, kteří se vyjádřili, poklonu, že dokážete pomocí své lásky ke zvířatům propojit lidstvo se zvířecí říší. Jistě to někdy není jednoduché, ale určitě každý zvířecí miláček vám dokáže vyjádřit po svém svoji zvířecí lásku a to je jisto jistě ta největší odměna pro vás. A myslím, že mám v tomto určitě pravdu, i když já to osobně neznám a nikdy znát nebudu. Bohužel...
Nekompromisně odsuzuji týrání zvířat a je třeba připomínat stále různé případy a tvrdě je trestat.
V článku jsem zmínila obdiv k nejjedovatějším hadům světa. Proto bych ráda k těmto hadům přidala i trochu víc, jen tak pro zajímavost.
Nejjedovatější hadi světa:/ jen několik zajímavých/
taipan – had, jehož jed by na jedno uštknutí zabil 100 lidí nebo několik tisíc myší. Teoreticky by člověka zabil do 40 sekund. Žije jen v Austrálii, obsadil 1. příčku - jako nejjedovatější hod světa
pakobra východní – jejímž domovem je rovněž Austrálie, útočí, když se stočí do písmene S a pak se zvedá. Toxiny způsobí srážení krve a vnitřní krvácení
mamba černá – účinek jejího jedu působí už za 15 min. a po 20 minutách bez séra, které je velmi drahé, nastane smrt. Výskyt je v Africe a jedná se o druhého nejdelšího a nejjedovatějšího hada světa. Jed je vysoce toxický, dávka 10-15mg je smrtelná, ale mamba vpraví do těla dávku 100-120mg.
zmije paví – její výskyt je v Asii a nejvíce v Indii, často se vyskytuje v blízkosti lidských příbytků, proto je hodně neštěstí v těchto přelidněných oblastech
chřestýš diamantový – největší nejjedovatější had 2,5m a 13kg vážící. Před člověkem se navíc nesnaží prchnout jako jiné druhy chřestýšů, ale rovnou útočí a uštknout může i opakovaně. V oblastech, kde se chřestýši vyskytují, je sérum proti jejich uštknutí dostupné v každé nemocnici.
vodnář Belcherův- mořský had – mořští hadi mají všeobecně velmi rychle působící jed, a to proto, aby kořist neuplavala moc daleko. Dříve byl považován za nejjedovatějšího
vodnář kobří – je to velmi agresivní mořský had a ve statistice stojí svými 90% za úmrtím člověka na prvním místě
zmije růžkatá- s tou se můžeme potkat v Evropě /Rakousko, Chorvatsko, Balkán/, brzy by se mohla objevit i u nás, jak tvrdí herpetologové. Je to nejjedovatější had v Evropě. Prohlédněte si ji, zvláště její chrakteristický hrbolek na hlavě, jakýsí růžek, kterým je typická. Možná, že se někdy s ní budeme vídat i u nás....
Nejvíce jedovatých hadů žije v Austrálii a pak v Asii
Nejdelší hadí zuby 5 cm má zmije gabunská
Největší imunitu proti hadímu jedu mají: promyka mungo, surikata, ježek, medojed kapský, kobra královská i indická a pakobra páskovaná, poslední tři se živí hlavně hady vč. těch jedovatých
Bohužel jsem nenašla video, kde herpetologové a doktoři medicíny ukazují, jak působí hadí jed na naši krev. Ve zkumavce je asi 1/2 dcl lidské krve, do ní se injekční stříkačkou vstříkne velmi malé množství hadího jedu. Do dvou minut začně krev měnit složení a asi do 4-5 minut se změní zcela v rosol. Pustila jsem si video opakovaně, protože jsem nevěřila, jak je to hrozné a jak je hadí jed účinný v krátké době. Jistě v laboratorních podmínkách a vzhledem k objemu krve a jedu je to rychlejší, než pokud had uštkne člověka, tím se čas trochu protáhne, ale stejně.....
Článek doprovází několik fotografií k výše uvedeným druhům hadů. Je to jen malý výčet z říše nejjedovatějších hadů světa, ke kterým chovám obdiv. Jsou to plazi, kteří nejsou a nebudou našimi miláčky na mazlení, ale mají svou určitou majestátnost a zároveň vyvolávají i značnou adrenalinovou dávku ostražitosti a bázlivosti, a to i když jsou za silným sklem. Zkrátka fauna má svá kouzla, na jedné straně je hodně zvířat, se kterými člověk žije, jsou jeho mazlíčky od malých po velké, od obyčejných po nevšední, ale součástí fauny jsou i ta hodně nebezpečná, která neznají lásku člověka a zvířecího tvora.Ale i s těmi se člověk snaží sblížit, chová je, ale to zcela jiný přístup. Bohužel, tak to příroda má, někdo musí být nutně zlý...
Někdy jsem přemýšlela, proč právě obdiv k těmto hadům. Mají zvláštní oči, jako kdyby se v nich zrcadlila ta jejich miliony let probíhající evoluce. Nejsou zlé, ale ani jakési přátelské, jsou tajemné, nevyzpytatelné, cosi ukrývají a to je jejich zlo. Nejsou slizcí, ale pokud si je pohladíte, není to pohlazení jako třeba u jiných zvířat, zřejmě mě tak nějak fascinuje ten adrenalin i za tlustým sklem. A pokud za sklem předvedou útočení, vztyčeni jako kobry, pakobry, otevřená tlama s jedovými zuby, rozeklaný jazyk,který rychle kmitá to je něco hodně vzrušujícího a obdivuhodného. Obdivuji přírodu, jak se dávní tvorové za miliony let vyvinuli v tak úžasné, přírodou krásně vybarvené a zároveň nebezpečné hady.
Všem přeji krásné dny s vašimi zvířecími miláčky, ti vás většinou nezradí oproti některým lidem. Vím, že mnoho lidí, kteří zůstali sami, se upnou na psíka, kočičku či kocourka, kanárka atd., stane se jejich členem rodiny. Porozuměla jsem jim.. Protože jim je s nimi lépe než s některými lidmi a to je někdy až na pováženou.
A tak se ptám: "Má právo se člověk za všech okolností nazývat pánem tvorstva?" Každý si odpoví sám podle svých zkušeností.
Krásný den....
foto: pixabay, Wikipedie
Pošlete odkaz na tento článek
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Stojím na zastávce autobusu, je všední pracovní odpoledne, lidí…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá.…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Kdykoliv v nějakém městě objevím stolpersteine, neboli…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Od té doby, co vyšla kniha Život s gamblerem a vznikl stejnojmenný…
Před několika dny byl na i60 vydán článek o věkové…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou…
Ukázkový úvodní text článku
Přiznám se, že mě iritují články rádobyhodnotící chování…
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Cestovní sezónu bydlíkem otvíráme tradičně v polovině března…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Ozvala se mi kamarádka z dětství. Neviděly jsme se už hezkou řádku…
Zde je moje přiznání omylu, o němž jsem si myslela, že je pravdou.…
Dvakrát nadšená jsem z nich tedy nebyla, přesouvali se pomalu…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
V televizi nejde momentálně nic zajímavého, politické zprávy…
Tento příběh mi vyprávěl můj manžel a natolik mě pobavil, že jej…
Malovat pozadí je totiž zodpovědná a důležitá práce, která si žádá…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %