Nepravidelný spánek je příčinou mnoha dalších zdravotních obtíží a hlavně, nevyspaný člověk je mrzutý, bez nálady, bez schopnosti si život užívat.
"Moje sedmdesátiletá maminka poslední dobou očividně chřadla a my nedokázali přijít na to proč," vypráví pětačtyřicetiletá Dana. "Pak z ní vylezlo, že v noci spí nejvýše dvě až tři hodiny denně. Jde spát o půlnoci, do dvou se převaluje, pak na krátký čas usne, zase se vzbudí. Ráno bývala malátná a dvakrát dokonce v poledne omdlela. Když o svém problému řekla obvodní lékařce, ta jen pokrčila rameny a řekla jí, že tím trpí hodně starých lidí. A pak se jí zeptala, zda chce prášky na spaní. Máma odmítla a trápí se dál."

Chcete prášek? To je častá věta, kterou lékaři na problém nespavost reagují. Jenže pozor, když ji uslyšíme, je dobré zapřemýšlet.
"Hypnotika jsou vhodná pouze pro krátkodobou léčbu nespavosti, protože jejich denní užívání může vést k návyku už po třech až čtyřech týdnech," upozorňuje lékařka Ev a Topinková z geriatrické kliniky Vinohradské fakultní nemocnice. A čím je člověk starší, tím hůře se závislosti zbavuje.
Podle lékařských statistik trpí nespavostí až pětadvacet procent starší populace trvale a více než polovina se s tímto problémem setkala aspoň někdy.

"Připadá mi nevhodné otravovat mého lékaře, který má každý den plnou čekárnu vážně nemocných starých lidí a s takovou prkotinou, jako je špatný spánek," říká šestašedesátiletá Marta z Ostravska. Celý život nevěděla, co je to probdělá noc, ale poslední dva roky trpí. Celé noci se dívá na televizi, čte, usíná kolem čtvrté hodiny ráno. V sedm ráno vstávala třikrát týdně na brigádu v blízké trafice, ale musela s touto prací skončit. Důvod? Únava z nedostatku spánku. "Mrzí mě to, chodila jsem tam ráda. Ale kvůli nevyspání jsem byla tak neschopná, že jsem dokonce jednou usnula v práci a jednou špatně vydala zákazníkovi peníze. Ta nespavost mě zničí," vypráví.

Poslechla rady kamarádky a začala užívat hypnotika. Vyzkoušela různé druhy. Dodává jí je ona zmíněná kamarádka. "Má nějaký dobrý zdroj, neptám se odkud. Neptám se ani, co to přesně je, podstatné je, že spím," vysvětluje Marta.

Na internetu se s prášky na spaní a na uklidnění obchoduje čile a bezstarostně jako by to byly neškodné bonbónky. Ale nejsou. Lékaři se však čím dál častěji setkávají s tím, že senioři žádají předpis klasického rychle působícího hypnotika jako je Stilnox nebo rychle účinkujících lékřů proti úzkosti jako je Neurol, Lexaurin či Diazepam. Mnohdy jsou lidé značně poučení, vědí, jak léky účinkují a jejich předpisu se poměrně rázně dožadují. Je na lékaři, jestli chce mít klid a napíše je nebo je zodpovědný a pacientovi se snaží takové rychlé a často nebezpečné řešení rozmluvit a hledat jiné cesty.
"Dlouhodobá nespavost by se měla léčit nejprve bez pomocí léků," uvádí lékařka Eva Topinková. "Jde především o změnu denního režimu, to znamená, že senior by neměl spát přes den, měl by vykonávat dostatek fyzické aktivity, aby se přirozeně unavil. Také by se měl dostatečně vystavovat dennímu světlu. V neposlední řadě je důležitá pravidelnost pri vstávání a uléhání," vysvětluje.

Jinými slovy, kdo řeší to, že v noci nemůže spát, tím, že prospí celé odpoledne, dostane se do začarovaného kruhu.

Lékaři doporučují zkusit místo denního pospávání a ládování se chemií takové zdánlivě jednoduché věci jako je teplá koupel, klidná hudba či sklenka teplého mléka s medem.

A teď to podstatné. Průzkumy týkající se nespavosti ukazují, že lidé, kteří špatně spí, trpí třikrát častěji silnými bolestmi hlavy a mají čtyřikrát více úrazů a dopravních nehod než dobří spáči. Navíc u seniorů se tyto důsledky projevují výrazněji než u mladých lidí. Když v noci bloumají po bytě, často zakopnou, upadnou a zraní se. Když pak přes den podřimují, ztrácejí sociální kontakty. Zkrátka, nespavost je velký problém a není radno ho podceňovat ani řešit pojídáním prášků. Ideální je zkusit najít její příčinu. Není to snadné, ale často jí je to, že nedokážeme přestat přemýšlet. Lékaři se shodují, že tento problém stojí za většinou případů nespavosti. Prostě neumíme takzvaně vypnout. V hlavách nám stále něco šrotuje. Jestli vnuk už konečně dodělá maturitu, jestli budeme mít dost peněz na dárek pro dceru, jestli jsme neprotopili za zimu moc peněz, jestli se máme vypravit do Chorvatska s přáteli autem nebo autobusem, jestli máme jít k lékaři zítra či pozítří, jestli zvládneme sami pokosit trávu na chalupě, jestli nás po tom nechytnou plotýnky, jestli, jestli, jestli....

Špatné spaní se šíří lidstvem jako epidemie a přesné příčiny jsou samozřejmě u každého trochu jiné. Ale  zásady, že večer nebudeme nad ničím přemýšlet, přestaneme jíst před spaním těžká jídla, pít kávu a budeme se snažit jít do postele s trochou fyzické únavy, ty by se mohl naučit dodržovat každý.