Před deseti lety konzumovalo pivo devadesát jedna procent českých mužů, nyní sedmdesát devět procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, jehož autoři mapují vztah české společnosti k pití alkoholu a k návštěvám restaurací.

Množství lidí, kteří si dávají pivo, klesá v české společnosti už několik let, nejpatrnější je mezi mladými muži. Naopak pověst Čechů jako národa pivařů ještě stále drží při životě převážně starší mužské ročníky. Ale pozor, změna tu je, i tito pánové chodí na pivo méně do hospod a častěji si ho dávají doma, o samotě.

„Nevím, co je příčinou, jestli zdražení nebo jsem si na to navykl během pandemie covidu, ale je fakt, že v posledních letech na pivo do hospody téměř nechodím a to jsem býval v tomto směru dosti zdatný,“ potvrzuje pětašedesátiletý Luboš. Pivo má však stále rád. „Kupuju si lahváče, dříve jsem preferoval točené. Najednou mi nechybí. Nejčastěji si dávám pivko doma, na zahradě, někdy sám, někdy přijde soused. Máme pohodu a vůbec se nám do hospody nechce,“ vypráví. Roli v tom podle něj hraje i to, že hospůdka, do které s kamarády rád chodíval, je jiná než bývala. „Převzali to mladí kluci. Jsou šikovní, snaží se, pořád nabízejí nějaké dobroty, ale burger za dvě stovky si tam každý večer nedáte. Je tam draho, nedělají klasické věci jako jsou utopenci nebo guláš, na který jsem tam kdysi chodíval rád. A taky mě vadí, že je tam dětský koutek. Fakt mě nebaví pít pivo na místě, kde mi za zadkem křičí děti,“ vypráví.

Jeho syn nechodí na pivo vůbec. „Nemám čas vysedávat v hospodě, nebaví mě to. To byla zábava našich tatíků, ale já si raději vyrazím na kole nebo se věnuju dětem,“ vysvětluje čtyřiatřicetiletý Martin.

Autoři výzkumu uvádějí, že úbytek lidí, kteří pijí pivo, není možné nějak popsat, zařadit do některé specifické demografické skupiny. „Pokles průměrných hodnot na příslušných křivkách sledujeme u všech základních skupin jak podle věku, tak podle vzdělání,“ uvádějí.

„Velkou roli hrají ekonomické důvody. Lidé se více zajímají o zdravý životní styl, o sport,“ uvedl Tomáš Slunečko z Českého svazu pivovarů a sladoven.

„Muži chodí do hospod méně, než bylo zvykem v generaci jejich tátů, ovšem ženy naopak chodí popíjet mnohem víc, než bylo obvyklé u jejich matek. Vidím to denně, vidí to přece každý. Kavárny a restaurace jsou plné žen. Nepijí pivo, chodí na víno, na kávu, na čaj. Ale těch, co popíjejí víno, je opravdu hodně. Nepamatuji, že by moje máma chodívala s kamarádkami jednou, dvakrát týdně na víno, to neexistovalo,“ míní Petr Boháček, který provozuje dvě kavárny.

O tom, že ženské pití vína je aktuální téma, svědčí i zájem diváků o film Zápisník alkoholičky, který popisuje boj mladé ženy se závislostí na alkoholu. Jedná se tak trochu o překvapení, v době, kdy lidé chodí do kin méně než dříve, se téma setkalo s velkým zájmem. Zdá se, že tajné domácí popíjení je něco, co lidé znají, co je zajímá, co řeší oni sami nebo někdo z kamarádů, z rodiny.

Ovšem z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že i chození na víno do restaurace je na mírném sestupu. Celkově je trend jasný – kdo pije alkohol, častěji si ho dává doma. Kdo chodí do restaurace, preferuje v ní kávu nebo čaj místo alkoholu.

„V posledních letech dominuje káva a čas na úkor piva, od roku 2022 i na úkor vína. Ostatně, nárůst obliby kávy a čaje při posezení s přáteli lze sledovat i u mužů, i když je na podstatně nižších hodnotách než u žen,“ uvádějí autoři průzkumu.

Zdá se, že až zestárne současná mladá generace bude věta „jdu na jedno“ patřit do slovníku historických pojmů. A už nikdo nebude vědět, že „jdu na jedno“ kdysi v podstatě znamenalo „přijdu v noci a budu úplně na plech“.