Bylo na čase vyjet za dobrodružstvím. Megí jsem musela nechat u chůvičky Vlasty, protože po pádu mám "chromou" ruku a nezvedla bych ji do vlaku. Bylo mi to líto, ale vím, že s Vlastičkou se má dobře.
Zatímco mnozí žijí konzumním životem a vyjeli na pouť do Oseka (kde je mj. nádherný klášter) a stačí jim vystřelená kytka z papíru či přeslazené sladkosti s "éčkama", my jsme se s Lukym vydali o kousek dál do hor Krušných. Tam, kde klid je jako v Hrobě... Ano, do bývalého královského města Hrob. Vždy, když jsme jezdili na Moldavu, projížděli jsme kolem a netušila jsem, že to bude v brzké době náš cíl. To ovšem jen do doby, než jsem zjistila, že je tam tajemný skvost Evangelický kostel Vzkříšení, kostel sv. Barbory, nad kterým bdí tajemná vrba, pod kterou když si stoupnete, tak máte pocit, že v jiném světě jste. I malá kaplička, ke které s pokorou přicházíte.
V den našeho odjezdu byl vypraven historický vlak, lokomotiva s párou. My ale jeli motoráčkem, protože historický vlak stál příliš dlouho v Oseku. Nicméně se ukázalo, že dobře jsme udělali.
Cestou z nádraží k památkám jsme zahlédli ženu v kolejišti. Nepůsobilo to na nás dobře, cože tam dělá tak sama... Po chvíli další človíčkové v kolejích a když jsme došli na vrchol k mostu (který byl vystavěn v letech 1883-4 a je národní technickou památkou) bylo nám jasno. Všichni čekali na příjezd "páry". To jsme si nemohli nechat ujít a získat tak nevšední úlovek filmový i zážitek. Po chvíli čekání bylo slyšet houkat vlak a už tu byl v celé své kráse. Kouř z komínka stoupal k nebesům a my jsme se dotkli historie. Lépe náš výlet začít ani nemohl.
Další naše kroky vedly k Evangelickému kostelu Vzkříšení. Už z dálky byla vidět ta nádhera, jako "vysoká, štíhlá dáma postaršího věku, čím starší, tím záhadnější..." Škoda jen, že chátrá, přestože má status kulturní památky. Je v majetku církve Československo-husitské. Nad litinovými zvony jsou 2 litinové cimbály, které se rozeznívají každou čtvrthodinu (což je slyšet i ve videu). Kéž zodpovědní za stav kostela by "pláč" cimbálů vyslyšeli a název Vzkříšení by se stal skutečným "probuzením" v pulsující život této památky...
Další cíl byl kostel sv. Barbory, základy zbořeného, protenstanského-luterského kostela - kde energie jakoby se nás dotkla. Vypálením a zbořením i tohoto kostela bylo zahájeno české povstání, kterým začala 30letá válka. V roce 1913 byly 300let staré základy nalezeny a odkryty. Posledním cílem byla malá, ale půvabná kaplička.
Když jsme se vrátili na nádraží, stál tam historický vlak, tak jsme i do vagónů nahlédli a byli jsme tak unešeni nostalgií starých časů, že nás vlak málem odvezl do Oseka. Jen tak tak jsme stačili vystoupit a jeho odjezdu jsme zamávali. A vyčkali jsme na ten náš motoráček.
Více než slova vám ukáží fotografie, ale hlavně video "Prozřetelnost", které jsem vložila. Jde z něj až mráz po zádech, ale ten příjemný, co v lidech vzbuzuje emoce, kdy si uvědomí, jak ten čas letí a co bychom neměli promarnit.
Eva & Luky
Pošlete odkaz na tento článek
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %