Sůl se totiž skrývá i tam, kde ji nečekáme, například v pečivu, v sušenkách či v takzvaně zdravých cereáliích. A čím je člověk starší, tím více je pro něho nadbytek soli nebezpečný.

Dříve se o soli tolik nemluvilo. Slánka byla na stole, kdekdo si přisolil a nikdo nezkoumal, nakolik si tím škodí zdraví. Ovšem teď je každý, kdo si přisolí, obdařen káravými pohledy: Ty tolik solíš? To není zdravé přece…. Potíž je v tom, že naši předkové neměli takový přísun soli v jiných potravinách. Nekonzumovali tolik průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů, jako je běžné nyní. „Nejvíce soli, až osmdesát procent, přijímáme v současnosti z potravinářských výrobků. Nejvýznamnějšími zdroji jsou masné a pekařské výrobky, většina sýrů,“ upozorňuje Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické, přední expertka na kvalitu potravin. „Problém je v tom, že sůl obsahují výrobky, u kterých by to spotřebitelé nečekali, například müsli, různé typy cereálních snídaní. Další, ve kterých je očekávají, je obsahují v tak velké množství, že si to ani nedovedou představit. To jsou různé křupky, arašídy, olivy v nálevu a podobně,“ vysvětluje.

To, že nadbytek soli zdraví neprospívá, je známá věc, potíž je v tom, že lidé mnohdy vůbec netuší, kolik jí do sebe dostávají. A tak jim řeči o tom, že jíme soli mnoho, připadají jako zbytečná panika.

„Můj otec si běžně přisoloval vše, co dostal na talíři. Já solím minimálně, na dochucení používám bylinky. Snažím se jíst zdravě. Přesto mám vysoký tlak, otékají mi nohy a lékař mi řekl, že za tím zřejmě je velký příjem soli. Nechápala jsem. Pak jsem se dozvěděla, kolik soli přijímám tím, že si ráno dělám takzvaně zdravé snídaně z cereálií, kolik solí obsahuje můj oblíbený druh sýra, kolik pečivo. Takže já se vlastně huntovala a myslela si, jak zdravé potraviny jím,“ vypráví třiašedesátiletá Marta.

Právě vysoký tlak a s ním spojené riziko infarktu a dalších potíží jsou nejčastějšími následky nadměrného přijímáni soli. Zbystřit by měli všichni, kteří na sobě pozorují zvýšený pocit žízně, chodí často močit, mají váčky pod očima, oteklé nohy, bolí je svaly a takzvaně je honí mlsná. To znamená, že mají chuť na nezdravá jídla. Právě nadbytek soli způsobuje, že když člověk spořádá balík solených tyčinek, dostane chuť na něco sladkého a pak znovu třeba na solené chipsy. A už to jede, člověk se točí v bludném kruhu.

Exeperti na zdravou výživu se shodují, že denní příjem soli by neměl překročit pět gramů na den a u lidí vyššího věku by měl být ještě nižší. Právě senioři jsou více ohroženi nemocemi a velký příjem soli rozvoji těchto nemocí napomáhá. Jenže problém se týká nejen dříve narozených, naopak.

Pediatři říkají, že nikdy dříve nedostávaly děti v jídle tolik soli jako nyní. Stačí si vzít, co nyní děti často jedí: pizzu, hranolky, různé druhy pečiva. To vše obsahuje enormně mnoho soli.

„Až osmdesát procent kojenců dostává ve druhé polovině roku života ve výživě více soli, než je doporučeno, a u starších dětí se to týká prakticky všech,“ uvedl lékař Jan Janda z České pediatrické společnosti. A právě v dětském věku je zaděláno na problém. Dítě přijímá hodně soli, tudíž se mu mění chutě a má na takové jídlo chuť už pořád. Navíc má po slaném jídle žízeň, takže více pije. Co pije? No přece slazené nápoje. Co to způsobuje? No přece to, že spousta dětí je nyní už ve velmi nízkém věku obézních. Stačí se rozhlédnout po ulici. Nic z toho v dětství generace dříve narozených neznala. Dříve lékaři bojovali častěji s tím, že děti byly příliš hubené, ne tlusté.

Žijeme v době, kdy se způsoby stravování změnily přímo závratně. Enormní příjem soli a potíže s ním spojené jsou jedním z průvodních jevů. Každý, kdo si to uvědomuje, by proto měl vědět, že nestačí omezit solení, ale především se naučit zkoumat, co vlastně do sebe prostřednictvím jednotlivých potravin dostáváme. Je to sice otrava, zkoumat v obchodě každou etiketu, ale je to v současné době jediná cesta, jak si aspoň trochu zachovat zdraví. A platí to jak pro rodiče malých dětí, tak pro seniory, kteří nechtějí prožít zbytek svého života s nemocemi.