Kdysi bývaly zahrady bujné, tajuplné, barevné, plné vzrostlých keřů a stromů. Majitelé městských vil je zakládali záměrně tak, aby se časem měnily v oázy zeleně a ticha. Ovšem i na vesnicích, kde lidé měli v okolí chalup spíše zahrady užitkové, bylo běžné, že pod nějakým vzrostlým stromem bývala lavička a vzniklo tak příjemné zákoutí k odpočinku.

V poslední době takové příjemné koutky vymizely. Zahrady u novostaveb tvoří především trávníky a exotické dřeviny, které nedosahují velkých výšek. Nejčastějším model zahrady je nyní tento: řadu tújí, trávník a na něm dětská trampolína a nafukovací či plechový modrý bazén. Když praží slunce, vytáhne se slunečník. Pamětníci starých zahrad se diví: Není rozumnější vysadit stromy, keře a pak sedět v jejich stínu, kochat se jejich krásou, vůní?

Opravdu krásná a funkční zahrada se podle odborníků pozná tak, že se v ní dobře žije. To znamená, že si na ní děti mají kde hrát, dospělí kde odpočívat, je koncipována tak, že si v ní lidé nepřekážejí a dá se v ní najít soukromí. Zkrátka je rozmanitá. Taková zákoutí se dají vytvořit i na zahradách nevelkých rozměrů, klidně i ve vnitroblocích činžovních domů, pokud mají jejich obyvatelé štěstí a sejdou se tam lidé, kteří si chtějí okolí domu zkrášlit, využívat ho. Krásné koutky mohou vzniknout klidně i na sídlištích, pokud je možné kousek okolí domu oplotit, osadit zelení. Tak tady je malá inspirace, jak takový zahradní koutek může vypadat.

Hana Charvátová pro i60