Jeden koutek hezčí než druhý. Evo M., prošla jsem tvou galerií, a i když bydlím daleko od tvé sídlištní "zahrádky", mám z ní stejnou radost jako ty i ti, kteří se jí mohou kochat denně. Já aspoň zalévám malý kousek země uprostřed chodníku, kde roste po celý rok keř a zjara vyraší kruh tulipánů. Z jedné strany jsou pravidelně zašlapány, a když konečně některé vykvetou, vždycky se najde někdo, kdo je poláme. To mi ale nebrání v zalévání. Tak uvidím, jak dopadnou letos.

Koutků máme několik ;-)) .

Mám rozhlednu na zahradě, koukám na Šumavu a tak posezení mám s výhledem. Nejraději jsem v hamace pod jabloní, tam jsem nejvíc skrytá od kolemjdoucích. Problém je s vedrem posledních let, kdy svah směrovaný na jih je nemožné udržet kvetoucí. Těch keřů, co uschlo vloni..Bejvávala to nádherná šťavnatá zahrada. Zastíněná je jen brzy ráno a pozdě večer. Kvůli zalévání jsem tam často spala, už mě péče o ní zmáhá.Není u domu.

Já jsem si udělal vlastní vyhlídkový kopec, plánuji rozhlednu..

Hezké. Koutek na zahradě je určitě důležitý.

Svatá pravda, alespoň kousek zeleně , kde může být člověk sám s přírodou.

Paní Danko, neváhejte, jděte do toho. Určitě vás i ten malý kousek skalky potěší. V mém případě se našlo několik sousedů, kteří mi i nakupují sadbu, dokonce někteří přispěli finančně, abych sama něco koupila. Naučili se natrhat si léčivé bylinky, někdo požádá o kytičku do vázy. Je to opravdu velká radost pro spoustu lidí.

Úžasné koutky ve fotogalerii. Hned bych se posadila, dala kávičku a vychutnávala tu krásu kolem.

Do minulého roku jsem měla stále kousek přírody "jen pro sebe". Teď už nevlastním nic, ale už si brousím zuby na záhonek kolem zadního vchodu domu, kam téměř celý den svítí slunce. Ideální místo pro skalku. Podobně tedy jako pí Eva M. chci pečovat o veřejný prostor u domu. Zkusím to, je to moc hezké místo na rohu menšího domu. Tak krásné zákoutí jako na přiložených fotografiích nevytvořím, ale to vůbec nevadí.

Koutek na zahradě máme,pod velikou třešní .Lavička,kulatý stolek a lehátko.Když je nás víc přidají se židličky.Není to sice výstavní nábytek,ale nám je tam dobře.Po ránu si dám kafe a koukám na celou zahradu.Ale když přijedou holky a vnoučata je nás i kolem 10 a to se vytáhne gril a hned je veselo.

Zahrady by měly být přeci pro radost majitelů a ne proto, aby vypadala jako z katalogu. Bohužel spousta lidí to tak vidí a mám pocit, že je to jen na oko. A mít malý koutek jen pro sebe je přeci krása. Teta mívala bílý altán obrostlý vínem a růžemi, to byla oáza klidu. A veliký ořešák obrostlý psím vínem. A u domu pohodlnou lavičku a stolek. Ráda jsem tam jezdila.

Jeden čas jsem se živil i jako designer zahradních staveb. Hold něco jako profesionální deformace. Tak naše nevelká zahrada je, dá se říct, koutek vedle koutku. Stejně ale vždycky sedím jen v křesle na terase. Ale ty koutky jsou hezké na pohled, i když je nikdo nevyužívá.

Kdo má zájem může nahlédnout do mé galerie - zahrádka. Není nto chlubení, jen velká radost.

Když jsem bydlela na vesnici, měla jsem takový koutek na zahradě. Z jedné strany několik smrků, z druhé vysoké okrasné dřeviny a malé jezírko. Oáza klidu. Před šesti lety jsem se stěhovala do města, kde mým jediným kouskem vlastní přírody byly květiny na balkoně. Jelikož mi není lhostejné v jakém prostředí žiji, všimla jsem si po několika dnech prostoru vedle našeho 100 bytového paneláku. Zarostlý, neudržovaný. Vznesla jsem dotaz na majitele - Městský obvod, zda si tento palouček mohu vzít do péče. Souhlas.. Z bývalé zahrady přivážím vše, co se přesadit dá. Hlavně keře a trvalé květiny. Začíná boj se zeminou plnou kamenů, střepů a jiného odpadu, který zde zůstal zahrnutý po stavbě a pořádně prorostl plevelnými trávami. Nevzdávám tuto těžkou práci, lidé chodí kolem a mnozí mne odrazují. " Tady Vám to nevydrží, vše Vám zničí"!!! Vydrželo, nezničili krom JEDNOHO květu pivoňky, vůbec nic. Několik let jsem dokupovala nové rostlinky, aby od jara do podzimu byl palouček stále rozkvetlý. Občas bylo potřeba změnit " zasedací pořádek", když se některé rostliny moc rozrostly, nebo ty vysoké stínily nízkým. Zkrátka práce stále dokola kolem. Mnozí z vás již toto zákoutí znají z mých fotek, je opravdu na co koukat. No a když se lidé vracejí domů, vítá je kvetoucí a nádherně vonící palouček a oni se rádi u něj zastavují a obdivují tu krásu. Mnozí si po cestě i sednou na některý z velkých kamenů, odpočinou si a když mne zastihnou při práci, nešetří slovy chvály. Díky tomuto kousku přírody, který sice ještě nemá tu svoji lavičku, se prý, podle jejich slov, rádi vracejí domů.:))))))

Krásné !! Vzala jsem si inspiraci...