Hlavní zájem začal již v 90. letech, dnes klasickou genealogii (pomocná věda historická, která zkoumá vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu) doplňuje ještě tzv. genetické genealogie, která spočívá ve spojení genetického testování DNA s tradičními genealogickými postupy. Na základě zkoumání vlastní DNA zjistíme, zda máme např. indiánské, skandinávské či židovské předky.

Samotná práce na rodokmenech není příliš náročná, chce to jen čas a zájem. V některých případech je doporučeno vyhledat pomoc odborníka a svěřit bádání do jeho rukou. Může to být v některých případech finančně náročné. Často je to dáno okolnostmi, kdy se předkové často stěhovali, jejich kraj zasáhlo řádění války či rebelie či předek mohl být nemanželského původu apod. Jelikož je pátrání po předcích citlivá záležitost, je lépe začít s ním sami.

Do začátku je nejlepší si na papír nebo na počítači nakreslit z paměti všechno, co o své rodině víme. Data nemusí být přesná, dají se vždy dohledat. Je zapotřebí si učinit základní představu o nejbližších příbuzenských vztazích a postupovat do minulosti od svých rodičů v přímé linii . Další z forem uspořádání rodinné linie je rozrod (jedná se o všechny potomky určeného jedince; jedná se o sledování původu například šlechtických rodů nebo významných lidí jako jsou umělci či vědci).

V dnešní době, kdy každá domácnost má počítač je doporučeno pro konečné sestavení využít genealogický software, který Vám ušetří spoustu práce a umožní provedení kontroly. Nejvhodnější jsou Family Tree Builder (zdarma) či kvalitnější Brother’s Keeper (placený). Je možné také využít internetovou službu MyHeritage, jejíž velkou výhodou je schopnost porovnávat zadávané údaje s rodokmeny ostatních uživatelů a tím se dostat k dalšímu množství doposud neobjevených dat. K tomu je již však třeba placený účet, který aktuálně vyjde na cca 1 750 Kč ročně.

Pro práci na rodokmenech je nejlépe si v rodině získat rodné listy či zápis z matrik. Do období 20. století je vhodné navštívit na příslušném úřadu tzv. živé matriky a pro starší období jsou zde státní oblastní archivy (matriky, pozemkové knihy) či Národní archiv (zemské desky). Velká část matrik a záznamů je digitalizovaná službou zdarma na www.actapublica.eu.

Vhodné jsou i úřední a korporátní dokumenty, rodné, oddací a úmrtní listy, domovské listy, Vojenské a pracovní knížky, cestovní, různá osvědčení, vyrozumění a oznámení, majetkoprávní listiny, smlouvy, převodní listiny, závěti, účetní knihy, daňová evidence, korespondence, pamětní listy, kroniky a deníky, fotografie, osobní předměty a suvenýry, náhrobky (životopisné údaje).

Pavel Černý, vedoucí Muzea družstevnictví