Adventní čas, skok k vánocům a pak krůček do nového roku...
Čas se naplnil. Posteskneme si, že rok zase nějak rychle uplynul a my stojíme téměř na jeho konci. Před námi jsou však nejkrásnější svátky v roce, kterým nesporně předchází adventní čas.
Advent trvá čtyři týdny. První adventní neděle letos připadne na den 2. prosince a konec adventu připadá na západ slunce na Štědrý den a skončí dnem Narození Páně 25.12.. Podle církve jde o začátek liturgického roku. Věřící radostně očekávají příchod Spasitele. Adventní čas je dobou rozjímání a dobročinnosti. Dříve to byla i doba půstu.
Osobně mám tento adventní čas, který je završen vánocemi, moc ráda. Začátkem adventu si ještě užijeme Mikulášské nadílky. No, my už moc ne, jen tak při besídkách našich vnoučat. Malá vnoučata ráda připraví svoji punčochu za okno očekávajíce, co do ní v den nadílky Mikuláš nadělí. Je to tradice stará od nepaměti, jen obsah punčochy se změnil, ale i punčocha sama. Rovněž tak Mikuláš přežil všechny doby, ač mnohdy byla inklinace k východu, dnes zase k západu. Proč? Každá země má svoji postavičku typickou pro ni samou, tak proč nezůstat u naší kultury a nemást hlavu našim malým. Těším se, až zase naplním krásnou velkou punčochu něco málo sladkostmi, dost ovocem, a protože vnoučátka i trochu zlobila, tak navrch bude brambora a uhlí. Budu sledovat, jak se zprvu budou tvářit a jak začnou punčochu prozkoumávat, očička se jim vždy rozzáří. Moc dobře si vzpomínám, když můj syn byl malý, ovoce bylo málo a hlavně ty fronty na něj a když jsem byla já malá, to bylo ještě horší. Ale taková malovaná jablíčka, hrušky ořechy a něco málo sladkostí to byla v té době pro mě ta nejkrásnější a nejštědřejší Mikulášská nadílka. Po Mikuláši pak nastane ten vánoční shon.
Uklidím dům, nazdobím vánočně interiér i okna a poslední tečkou je adventní věnec na stole. Rozsvítím na první neděli adventu svíčku, uvařím kávu a přidám i něco ostřejšího. S manželem vzpomeneme těch, kteří nás nejen v tomto roce navždy opustili. V této době máme už připraveny dárky pro nejbližší. Nikdy jich není hodně, ne, že by na ně nebylo, ale proto, že preferujeme třeba to, že jedeme s rodinou na výlet, prodloužený víkend,koncert, výstavu, do divadla, kina a potom na předvánoční večeři, která se obvykle protáhne do pozdních, nočních hodin, protože se máme rádi a tyto chvíle, kdy se nechávám spolu s rodinou obsluhovat, si tak všichni užíváme. V začátku adventu napeču něco málo cukroví. Náš zdravotní stav nedovoluje holdovat sladkostem tak, jaké jsou někdy naše chutě, proto většinou cukroví nám zůstane minimálně do Třech králů. V době adventu navštívíme i nějaký vánoční koncert, nebo hrad, výstavu, máme rádi rozsvícení vánočního stromu na náměsti v Kutné Hoře, či další akce a tak než se nadějeme, stojíme téměř na prahu Štědrého dne.
Den před Štědrým dnem ozdobím stromeček. Nemám moc místa, tak proto je malý, ale vždy vkusně ozdobený. Nepodléhám módním vlnám, zůstávám věrna tradici. Na stromečku visí i několik hodně starých ozdob od mé babičky, které jsou ještě od její maminky a kterých si velmi cením a střežím je. Mají svou nostalgii a jejich krása bude s lety ještě více doceněna. Tím však nenaznačuji, že by byly na prodej. Jejich nostalgie a kouzlo vzpomínek na milované nemůže žádný peníz vynahradit.
Jen trochu pro připomenutí: vánoční stromek je jehličnan, který se ozdobuje a je symbolem Vánoc. Tradice prvního zdobení stromečku přišla z Německa a stromek se zdobil zprvu jablíčky a ořechy. Od 18. století se rozsvěcovaly stromečky hořícími svíčkami, které později, když už byla elektrifikace, byly nahrazeny elektrickým vánočním osvětlením. Dnes se některé domácnosti zpět vrací k hořícím svíčkám. Zkrátka,dnešní doba je plna možností, jak ozdobit a nasvítit stromečky a tak si jistě každý vybere, jen záleží na vkusu každého a to je někdy ten problém. I když ,každému se líbí něco jiného, tak proč hanět, každý člověk je vyjimečný a jedinečný a tak každý má i svůj styl a vkus. Jen stále zůstává v platnosti rčení - v jednoduchosti je krása....
Štědrý den má sám o sobě svoji magickou moc, a tak i atmosféra je příjemná, u nás i umocněná půlnoční mší, která je sice v našem krásném, vesnickém kostelíku již od 16 hodin. Bohužel, mladý arciděkan, patřící do manželova příbuzenstva, musí skutečnou půlnoční, dle hodin, odsloužit v chrámu sv. Barbory a nám nezbude, ač neradi, než se s tímto církevním výnosem smířit. Atmosféra půlnoční v našem kostelíku je neopakovatelná, tajemná, krásná, rovněž tak jako vánoční mše, kterou arciděkan celebruje. Na konci mše zpívá celý kostelík Narodil se Kristus Pán, varhany a zpěv se nesou ztemnělým krajem do dáli, často si říkám, že snad až k vrcholkům Želených hor. Popřejeme si hezké svátky vánoční se sousedy, rozejdeme se do svých domovů a připravíme štědrovečerní večeři.
Svátky obohatí příjezd rodiny a bývá veselo. Jen jsem vždy moc ráda, že přivezou i moji maminku, která je poslední žijící z našich rodičů. Je jí 88 let. Vždy mi však na mysli tane otázka, zda to tak bude i příští rok. V tomto věku je v životě člověka rok až příliš dlouhá doba. Tak mi nezbyde nic, jen věřit, doufat a užívat si přítomnosti....
Po svátcích si oddychneme. Silvestr nás nijak nebere, nemáme totiž rádi nějaké plánované veselí. Dojedeme do Kutné Hory na procházku spojenou s večeří. Večerní Kutná Hora je totiž moc krásná ve vánoční čas, zvláště pak její nádherně nasvícené památky spolu s vánoční výzdobou. Okolí Barbory je mimořádně přitažlivé, až tajemné. Užíváme si tento neobyčejný silvestrovský večer téměř každý rok.Pozdě večer se pak každý uvelebí v křesle u televize, či si pustíme nějakou dobrou hudbu a z tohoto krásného odpočívání nás vyruší přesně o půlnoci až rachejtle a ohňostroje z okolí. Z našeho domu i zahrady je krásný výhled na údolí, na jehož konci se zdvihají Železné hory. Po úpatí hor jsou roztroušeny malebné vesničky, kam až oko dohlédne, tam se střílí ohňostroje a to ještě i dlouho po půlnoci. Obloha je ozářená nádhernými barevnými útvary ohňostrojů a je tak na co se dívat.. Protože ohňostrojů je hodně, jejich světlo osvicuje vrcholky hor, no, nepopsatelná krása.Pomyslně vítáme se všemi lidmi v tomto krásném kraji, mém druhém domově a zajisté se skleničkou vína, Nový rok....
Pozdě dopoledne se probouzíme na Nový rok a před námi Bohu dík je zase další rok našeho žití. Tak vítej, nový roku, jsme rádi, že jsme se tě dožili...
Všem přeji krásný adventní čas, pohodové vánoční svátky a šťastné vykročení do nového roku....
Pošlete odkaz na tento článek
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Stojím na zastávce autobusu, je všední pracovní odpoledne, lidí…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá.…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Kdykoliv v nějakém městě objevím stolpersteine, neboli…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Od té doby, co vyšla kniha Život s gamblerem a vznikl stejnojmenný…
Před několika dny byl na i60 vydán článek o věkové…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou…
Ukázkový úvodní text článku
Přiznám se, že mě iritují články rádobyhodnotící chování…
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Cestovní sezónu bydlíkem otvíráme tradičně v polovině března…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Ozvala se mi kamarádka z dětství. Neviděly jsme se už hezkou řádku…
Zde je moje přiznání omylu, o němž jsem si myslela, že je pravdou.…
Dvakrát nadšená jsem z nich tedy nebyla, přesouvali se pomalu…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
V televizi nejde momentálně nic zajímavého, politické zprávy…
Tento příběh mi vyprávěl můj manžel a natolik mě pobavil, že jej…
Malovat pozadí je totiž zodpovědná a důležitá práce, která si žádá…
Ten den jsem neměla moc dobrou náladu, a tak mě poslední jedovatý…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Blížilo se léto a my vymýšleli, kam to letos bude. Poznávačka?…
Budu vám vyprávět příběh, který se stal před patnácti lety. A…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Ten kompost tam byl snad odnepaměti. V rohu zahrady ho…
„Jak jde kroj, tak se stroj“, říkávala moje máti, když jsem se v…
Někdy se zdá, že jsme na světě jen chvíli a někdy zase, že čas se…
Dělá mi radost dávat lidi dohromady. Hlavně ty, které k sobě…
Léto. Toužebně očekávané, poetické, ale nevypočitatelné. Nemá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Máte rádi poštu? Myslím jako instituci? Já ne. Jsem moc ráda, že…
Kameny, o nichž bude řeč, nebyly samozřejmě ledajaké. Byly velké,…
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl…
Myslím si, že ono rčení se z lidské společnosti nikdy…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Rodiče zastávali názor, že s čím mě seznámí oni, tak nebudu…
BORO je zkratka, která se používala za socíku v armádě. Znamená…
Zdědit můžeme opravdu kde, co. Movitého i nemovitého. Třeba špatné…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
Letní snění – moc hezké téma. Příjemná představa – ležím s …
Asi jako každé dítě, i já jsem…
V jedno krásne prázdninové popoludnie sa v našom meste zišla…
Píše se rok 2002. Nenechte se zmást, nejedná se o název jednoho v…
„Jirko, nešel bys se mnou na dvojku? Potřebovala bych ti něco říct…
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat.…
Čekání v prostorách odletové brány („gate“) nemusí…
…a žízeň uhasíš, po dlouhé, dlouhé době. Jako když z podzemí…
Stalo se jednoho z nejžhavějších dní tohoto léta. Cestou z práce…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %