Jaké jsou vaše další plány?
Čeká mě velké turné se skupinou Prúdy. Jedná se o dvacet koncertů na Slovensku a v Čechách. Budeme hrát v Břeclavi, Brně, Olomouci a v Praze. Jako předzvěst jsme vydali CD i vinylovou desku s názvem Best of Prúdy, na kterou jsme dali i novou písničku Víno, spev a ženy. Myslím, že z toho je vidět, že chuť do života stále ještě máme.

Jeden z největších koncertů se odehraje 22. října v pražském Divadle Hybernia. Jak se těšíte na české publikum?
Po skvělé odezvě na naše vystoupení v prosinci minulého roku v pražské Lucerně se těšíme moc. Koncert se konal u příležitosti 50. výročí 1. československého beatového festivalu. Ale těšíme se na všechny koncerty v Čechách a doufám, že naplníme očekávání našich příznivců.

Příští rok uplyne 50. let od vydání slavného alba Zvoňte, zvonky? Zazní také na koncertě?
Samozřejmě, že zahrajeme i pecky z nejstaršího období. To znamená Zvonky, Baladu o smutnom Jánovi, Smutnú rannú električku a další.  

Kterou svou písničku máte nejraději a kterou naopak nerad slyšíte v rádiu?
Mezi moje srdcovky patří například Dnes už viem nebo píseň Už sa chlapec z detstva poberá. Rádia naše písničky příliš často nehrají, proto mě potěší každá, kterou v rozhlase zaslechnu.

Dne 28. 7. 1976 jste měl být na palubě tragického letu z Prahy do Bratislavy. Byl jste po večírku a v letištní hale usnul. Jaké to bylo probuzení?
Dalo by se říct, že mě zachránil rockerský život. Ale kromě toho asi mám anděla strážného... Jinak to není možné.

Máte dvě dcery. Potatily se? Věnují se hudbě?
Myslím, že mají hudební cítění, zpívaly dokonce s nějakými skupinami, moc mi pomohly i při nahrávání hudby k baletu Everest. Ale s přibývajícími rodinnými starostmi to jde do ztracena.