Právě ty jsou jedněmi z typických příznaků chronického srdečního selhání, kterým trpí minimálně 15 milionů Evropanů1 a do života vstoupí každému pátému nad 40 let.2 Zásadní rozdíl je v tom, zda jeho nástup člověk zaznamená, anebo nad příznaky mávne rukou a nechá potenciální zdravotní problém postupovat.

Otok jako samotný není nemoc, vždy se jedná o příznak nějakého jiného problému. Vzniká nahromaděním většího množství tekutiny, které může dosáhnout až několika litrů. Důvodů je celá řada – od onemocnění ledvin či jater přes poúrazové stavy a špatně fungující štítnou žlázu až po problémy se žílami či lymfatickým systémem. Pouze 28 %3 lidí tuší, že otoky nohou mohou být i zásadním signálem, který vysílá nemocné srdce při srdečním selhání. V případě chronického srdečního selhání jsou otoky jakýmsi obranným mechanismem našeho organismu. Jejich prostřednictvím se snaží vykompenzovat situaci, kdy srdce nezvládá plnit svou úlohu na 100 %.4

„Při tomto onemocnění srdce dlouhodobě nedokáže vypumpovat dostatečné množství krve do oběhu. Oslabené srdce se snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů a k těm primárně soustřeďuje krevní zásobení. Krevní oběh není rovnoměrně udržován. V důsledku toho se krev hromadí na nežádoucích místech, kde se tvoří otoky. Ty se neomezují pouze na kotníky, ale i na celé nohy, okolí břicha i plíce,“ říká prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC, z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Nohy jako konve
Zaříznutý lem ponožek a oteklé kotníky lidé často omlouvají dlouhým sezením či cestováním a letními teplotami. Boty, které nejdou obout? Ne, noha v dospělém věku přirozeně vyroste skutečně málokomu. Na vině však může být selhávající srdce, které nedokáže správně přečerpat krev a udržet veškerou tekutinu v oběhu.5 Gravitace je neomylná a tekutiny se začnou hromadit především v dolních končetinách, kde způsobují otoky začínající u kotníků.

Otoky pasu a obezita nejsou to samé
Pokud si lidé všimnou, že je jim oblečení v pase těsnější než dříve a váha v krátké době výrazně stoupla, nemusí to být jen proto, že si v poslední době ke kávě dopřávali druhý dezert. Zhoršující se srdeční selhání se projevuje i náhlým nárůstem hmotnosti a otokem pasu. Situaci má na svědomí hromadící se tekutina v dutině břišní.5 Může se tedy stát, že během jednoho týdne přiberete i více než dva kilogramy, ačkoli na jídlo nemáte pomyšlení. Nahromadění tekutiny v oblasti břicha může ovlivnit trávení, potlačit chuť k jídlu nebo dokonce vést k nevolnosti po něm. Ve všech těchto případech je třeba zpozornět, zejména pokud problémy přetrvávají několik týdnů, a navštívit lékaře.

I plíce mohou otékat
Při onemocnění srdečním selháním otékají kromě dolních končetin i plíce, což se projevuje dušností. Krev, kterou nemělo srdce sílu přepumpovat, se hromadí v plicním krevním řečišti a do plicních sklípků proniká tekutina, čímž vzniká tzv. otok plic. Prostor, který je v plicích určený vzduchu, je pak zaplněn touto tekutinou.4 Pacient začne pociťovat dušnost nejprve při námaze, později i při běžných činnostech a v rozvinutém stadiu nemoci i v klidu. Typickým příznakem je také dušnost vleže, která se zlepšuje, když se člověk posadí.5 V noci pak pomůže vypodložit záda polštáři.

Není otok jako otok, myslete na srdce
Mezi další příznaky srdečního selhání se kromě otoků řadí také únava způsobená špatným prokrvením svalů, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení.5 Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy. Ruku na srdce, staráte se o něj dobře? Buďte sdílní ke svému lékaři, choďte na pravidelné prohlídky, a pokud už se léčíte, zajímejte se o svou léčbu i to, jak můžete ke svému léčení přispět. Nezapomínejte si také všímat zdravotního stavu svých blízkých.